Článek
„Je neuvěřitelné, co se to tady děje,“ říká čtyřiatřicetiletý Markus Reisenhofer, profesí řidič kamiónu. Pracovně byl v Brémách, když ve tři hodiny ráno v noci na 15. července obdržel od svého otce esemesku: „Bad Neuenahr už neexistuje.“
Nechápal, co se děje. O tři hodiny později mu kolega poslal fotografii z přepravní společnosti. Auto, se kterým jezdíval, modrý Ford Focus, bylo pod vodou.
Německo po tragédii: Moderní technologie selhaly, vraťte nám sirény
Tři týdny po katastrofální povodni ukazuje Reisenhofer reportérovi Focusu, jak vypadá jeho byt v ulici Kreuzstrasse. V kuchyni stojí naftový agregát, kterým se snaží vysušit stěny. V obývacím pokoji se hromadí pytle na odpadky a deky. Záclony ukazují, jak vysoko byla voda v přízemním bytě, který je asi půl patra nad ulicí.
„Ten byt je neobyvatelný,“ říká. Pokud není v práci na cestách, žije Reisenhofer v nouzovém ubytování. Z představitel města ještě nikoho neviděl. Ani starostu Guido Orthena (CDU), ani jiné úředníky. „Nikdo tu nebyl,“ říká Reisenhofer.
Merkelová: Němčina nemá slova pro devastaci, kterou živel způsobil
„Vodu ohříváme na plynových sporácích, pak si ji přelijeme do konví, a to je naše sprcha,“ vypráví Marion Scholzová (71). Sedmasedmdesátiletý soused Klaus Wächter nemá nejen dveře do bytu, ale ani žádné od toalety. Když jde na záchod, všem to oznamuje, aby k němu zrovna nikdo nešel na návštěvu.
To, co se tady děje lidem, „je nelidské“, říká Marion Scholzová. Reportérovi serveru Focus ukazuje svoji garáž. Bránu vyrvala voda, uvnitř je stále bahno po kotníky. „Potřebovali bychom pomoc hasičů, sami to nezvládneme, ale nikoho to nezajímá,“ říká. O tři dny dříve bylo náhodou nalezeno tělo v podrostu vedle garáže, kde byl před záplavou nádherný park.
Klimatolog: Hrůzy jako v Německu nelze předvídat
Lidé si chodí pro vodu k nádržím. Některé z nich přivezl Bundeswehr, většina je ale ze soukromé společnosti Neuss. Obyvatelé šokují, když oznámili reportérům, že je přivezli až čtyři dny po katastrofě. „Bundeswehr nám řekl, že ani nevěděli, že tady žijí lidé,“ řekl Markus Reisenhofer. Přitom ulice Kreuzstrasse je hned vedle vjezdu na dálnici.
Přesně 21 dnů od katastrofálních záplav není pro místní obyvatele žádná pomoc na dohled. Lidem nikdo nepomáhá čerpat vodu ze sklepů, vyvážet bláto, fekálie a odvážet trosky. Dokonce některé společnosti, které vlastní byty, zakázaly lidem uklízet a dávat byty do pořádku, dokud se nevyřeší pojištění. Ale za celých 21 dnů tam nepřišel nikdo ani z pojišťovny, ani ze společnosti, která byty pronajímá.