Nejen Británie a Itálie. Bleskové deportace migrantů mimo EU chce i německá CDU

O urychlené deportace migrantů mimo EU aktuálně usilují také vlády Británie či Itálie, jejich snaha však zatím narážela na rozhodnutí soudů.

„Pokud to budeme dělat důsledně po dobu čtyř, šesti, osmi týdnů, pak čísla dramaticky klesnou,“ řekl Spahn listu Neue Osnabrücker Zeitung.

„Mnozí by ani nevyrazili, kdyby bylo jasné, že během 48 hodin skončí v bezpečné třetí zemi mimo EU,“ prohlásil s tím, že zmíněný návrh je jádrem nové koncepce migrační politiky německých konzervativců.

„Cílem jsou smluvní dohody, podle kterých by tam uprchlíci mohli absolvovat azylové řízení a v případě udělení ochrany tam v bezpečí zůstat,“ vysvětlil Spahn.

„Rwanda by to pravděpodobně byla ochotna udělat. Ghana možná také. Měli bychom také mluvit o zemích východní Evropy, jako jsou Gruzie nebo Moldavsko,“ dodal.

Upozornil přitom, že Ženevská úmluva o uprchlících nestanoví, že ochrana před válečným pronásledováním musí být zajištěna v zemích EU.

„Pokud zajistíme, aby pronásledovaní lidé získali bezpečné útočiště a aby tam bylo o ně dobře postaráno a mohli žít beze strachu, pak byl cíl úmluvy naplněn,“ podotkl Spahn.

Má přitom za to, že váha Německa v EU zajistí, že Berlín by pro takový krok sehnal dostatečný počet zemí, aby vytvořil většinovou „koalici ochotných“.

„Jakmile se tato zpráva rozšíří, lidé již nebudou platit pašerákům a obchodníkům s lidmi a nebudou se již vydávat na tyto nebezpečné středomořské trasy,“ řekl Spahn s tím, že je jisté, že pak i „radikální strany ztratí svou popularitu“.

Nynější postoj německý postoj CDU/CSU tak ostře kontrastuje s proslulým sloganem „Wir schaffen das“ („Zvládneme to“) někdejší kancléřky Angely Merkelové.

Opoziční konzervativní dvojblok nyní podle průzkumů vede se zhruba 31 procenty, druhá protimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) má však podporu okolo 22 procent a stále posiluje.

Sociálnědemokratická SPD nynějšího kancléře Olafa Scholze se stejně jako vládní Zelení pohybuje okolo 14 procent.

Také Scholz – navzdory nejednoznačnému postoji vlastní strany – opatrně připustil, že možnost azylových řízení v zemích mimo EU prověří. Jedním dechem však upozornil, že takový krok otevírá množství právních otázek.

O tom se ostatně nedávno přesvědčily i vlády britského premiéra Rishiho Sunaka a italské premiérky Giorgie Meloniové, které se podobné plány pokusily prosadit.

Londýn počátkem prosince učinil druhý pokus, když Spojené království a Rwanda podepsaly novou dohodu o deportaci nelegálních migrantů do africké země krátce poté, co britský nejvyšší soud označil podobné předchozí ujednání za nezákonné.

Albánský ústavní soud pak ve středu přinejmenším dočasně pozastavil ratifikaci dohody mezi Římem a Tiranou, podle které by balkánská země měla ročně převzít až 36 tisíc migrantů zachráněných italskými loděmi ve Středozemním moři.