Hlavní obsah

Morawiecki Zelenskému: Už nikdy neurážejte Poláky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki vzkázal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby „už nikdy více neurážel Poláky“. Během předvolebního mítinku ve městě Świdnik na východě země tak podle polských médií reagoval na Zelenského slova v OSN, kde ukrajinský prezident před několika dny vyčetl v souvislosti s prodloužením zákazu dovozu ukrajinského obilí některým evropským zemím předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě.

Foto: ČTK

Polský premiér Mateusz Morawiecki

Článek

„Chci prezidentu Zelenskému vzkázat, aby už nikdy neurážel Poláky, jako to udělal nedávno během svého projevu v OSN. Poláci to nikdy nedovolí a obrana dobrého jména Polska není jen mou povinností a ctí, ale je nejdůležitějším úkolem polské vlády,“ prohlásil v pátek Morawiecki.

Zároveň zmínil, že Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, což označil za válku o bezpečnost Evropy.

„Víme to, a proto pomáháme tím, že organizujeme zásilky zbraní, jelikož nyní se vyzbrojujeme především sami, ale centrum v Rzeszówě pracuje a bude pracovat společně s našimi spojenci,“ uvedl s odkazem na polské město, které je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině.

Morawiecki reagoval na prohlášení Zelenského, který na Valném shromáždění OSN v New Yorku řekl, že Kyjev usilovně pracuje na zachování pozemních cest pro vývoz obilí. Export přes Černé moře totiž narušila ruská invaze.

„Je znepokojivé vidět, jak někteří v Evropě, někteří naši přátelé v Evropě, předvádějí solidaritu v politickém divadle a dělají thriller z obilí. Může se zdát, že hrají svou vlastní roli, ale ve skutečnosti pomáhají připravovat scénu pro moskevského herce,“ prohlásil.

Obilí jako ruská hybridní zbraň aneb O co ve sporu jde

Ukrajina je v první desítce světových producentů obilí, před válkou deset procent obilí a patnáct procent kukuřice na světových trzích pocházelo z této země. Co se týče slunečnicového oleje, země dodávala na světové trhy plnou polovinu této komodity.

Nejvytíženější exportní trasy z Ukrajiny vedly přes Černé moře. Poté, co Rusko v oblasti zavedlo námořní blokádu, se Ukrajina ocitla v zásadních potížích i z tohoto důvodu.

Evropská unie se proto rozhodla zrušit veškerá cla a kvóty na tranzit ukrajinského obilí do desítek zemí. Část vyváženého obilí se ale cestou „ztrácela“ a začala zaplavovat trhy evropských zemí. Zvýšil se také přímý export do těchto států.

Přesycení trhu vedlo k protestům místních zemědělců, na což Evropská komise zareagovala zavedením omezení na dovoz kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do Polska, Bulharska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko do 15. září.

Poté, co lhůta vypršela, Varšava, Budapešť a Bratislava rozhodly o zákazu pro ukrajinské obilí jednostranně.

Ukrajinské obilí začalo chybět na světových trzích – OSN a Turecko proto pomohly zprostředkovat mezi Ukrajinou a Ruskem takzvanou obilnou dohodu o otevření bezpečného koridoru pro export zemědělské produkce z Ukrajiny především do rozvojových států. Ta začala platit v červenci 2022.

O rok později od ní Rusko ustoupilo.

Situace ovlivňuje ukrajinské výrobce, kteří beztak čelí značným problémům v důsledku ruské invaze. Snížení prodeje ukrajinského obilí způsobuje pokles jeho ceny a pěstování se pro zemědělce může stát nerentabilním. Již vypěstované obilí a kukuřice se navíc hromadí ve skladech a volné kapacity k uskladnění přestávají stačit.

Šéf polské diplomacie se pustil do Ukrajiny, Duda mírní napětí

Zahraniční

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám