Článek
Šéf české diplomacie vyzdvihl úroveň vzájemných vztahů. „Nemáme žádné nedořešené otázky.“ Česko je podle Macinky také jedním z největších zastánců Srbska v Evropské unii.
Ministři se věnovali také masové migraci. „Vítáme přístup Srbska. Masová migrace je pro celou Evropu jedním z největších rizik ohledně bezpečnosti,“ prohlásil Macinka. „Nechceme být parkovištěm pro migranty,“ vysvětlil srbský postoj Djurić.
Na přetřes přišla také palčivá otázka kolem Kosova, které bylo v minulosti srbskou autonomní provincií a po konfliktu v letech 1998 a 1999 a zásahu Severoatlantické aliance přešlo pod správu OSN. V roce 2008 pak Priština vyhlásila nezávislost, kterou Srbsko neuznává.
„Chápu argumenty, které srbská strana zmiňuje, a rozumím historickým kontextům v otázce Kosova,“ uvedl Macinka a v souvislosti se sporem zmínil rozdělení Československa v roce 1993. „Nejlepší dohoda je ta, kterou uzavřete sami. Česká republika se se Slovenskem rozešla v dobrém právě proto, že neposlouchala ostatní,“ prohlásil.
Uznání kosovské státnosti ze strany české vlády Mirka Topolánka bylo podle Macinky schválené pod nátlakem. K tomu zmínil jméno tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a jeho údajných vazeb na americkou poradkyni bývalého prezidenta Billa Clintona Madeleine Albrightovou.
Macinka ale odmítl, že by současná vláda měla v plánu dávat otázce „novou dynamiku“, která by mohla být „teatrální“.
Kritéria ke vstupu do Unie podle Djuriće Srbsko stihne splnit do konce roku 2026. Nicméně podle poslední zprávy Evropské komise z listopadu 2025 srbská vláda zatím neprokázala skutečnou politickou vůli k naplnění priorit souvisejících s EU a k odpovídajícímu urychlení příprav.
