Lebka s helmou wehrmachtu. Z bahna Kachovské přehrady se vynořují připomínky 2. světové války

Podle historiků by mohlo jít o vojáky, kteří padli v tvrdých bitvách sváděných v oblasti v roce 1943, jichž se zúčastnilo na šest milionů bojovníků. Rudá armáda zahájila 24. srpna rozsáhlou ofenzivu na 1400 km dlouhé frontě od Smolensku až po Azovské moře.

Postup na jihu brzdili vojáci wehrmachtu pod vedením polního maršála Ericha von Mansteina, v ploché krajině na jihu Záporoží se však nemohli Němci udržet, 30. října padl Melitopol.

Hlavní obrannou linii ale tvořil Dněpr, k němuž dorazily první sovětské jednotky 21. září. Sověti se rozhodli nečekat, až se podaří vybudovat silnější pozice na břehu a dopravit do oblasti pontonové mosty.

Poté, co Němci prohráli v červenci 1943 bitvu u Kurska – což bylo jedno z největších tankových střetnutí, ve kterém utrpěli Němci ohromné ztráty techniky –, Hitler rozhodl vybudovat tzv. Východní val, táhnoucí se od Finska k Azovskému moři.

Jeho klíčovou součástí byl právě Dněpr, jehož západní pravý břeh je vyšší. Sověti s útokem spěchali, aby tam Němci nestačili vybudovat silnější opevnění.

V posledním zářijovém týdnu proto rudoarmějci překračovali řeku na vorech nebo se přidržovali kmenů stromů či sudů.

Do konce měsíce se Sovětům podařilo vybudovat 23 předmostí. I když jich polovinu Němci zničili, nebo se z nich museli rudoarmějci pod tlakem stáhnout, několik jich udrželi.

Němci proto nevěděli, kudy povede hlavní útok. Sověti se soustředili na Dněpropetrovsk, Kremenčuk a hlavně na Nikopol, u něhož byly rudné doly, které chtěl Hitler za každou cenu udržet.

Boje tam probíhaly až do února 1944, kdy Sověti město hájené Němci a Rumuny osvobodili.

„Ztráty sovětských vojáků se pohybují mezi 30 tisíci a 60 tisíci lidmi. Ztráty německých a rumunských vojáků činily asi 20 tisíc lidí,“ řekl listu The Guardian ukrajinský historik Andrij Solonec, který se soustřeďuje na dějiny Ukrajiny během druhé světové války.

„Helma a lebka na videu by mohly být spojeny s těmito boji,“ dodal. Ověřit to však není možné, protože tudy právě teď znovu vede fronta.

Ukrajinský odborník na německé vojáky Oleksij Kokot upozornil, že zatímco rudoarmějci byli pohřbíváni do země, „mrtví němečtí vojáci se nechali ležet v poli, takže by to mohli skutečně být němečtí vojáci“.

Bránící se Němci je neměli šanci pohřbít a postupující Sověti to nedělali. Mnoho jich padlo v bažinách, které se dostaly pod vodu, když se v roce 1956 naplnila Kachovská přehrada.

Celkově si bitva, jíž se účastnily čtyři miliony vojáků, vyžádala skoro 800 tisíc obětí, čísla se však liší podle zdrojů, protože některé do nich zahrnují padlé v bojích o Smolensk, ze kterého se Němci stáhli 25. září 1943 poté, co ho zapálili.