Lavrov se zlobí na země, které mu překazily let do Srbska. Rusové volají po odplatě

Cestě Lavrova do Srbska vystavily stopku Bulharsko, Černá Hora i Severní Makedonie. Všechny tyto země odmítly stroji šéfa ruské diplomacie otevřít svůj vzdušný prostor.

„Stalo se nemyslitelné. Někteří členové Severoatlantické aliance přijali rozhodnutí, která zabránila mé návštěvě v Srbsku,“ citovala agentura TASS Lavrova.

Západ podle něj pošlapal princip svobodného výběru partnerů, který kladl do popředí. Srbsko by podle Lavrova nemělo mít z pohledu Západu žádnou volbu a svobodný výběr ohledně svých partnerů. Takový postoj je podle šéfa ruské diplomacie cynický, ale nikoli překvapivý.

„Pokud je návštěva ministra zahraničí v Srbsku vnímána na Západě jako hrozba v univerzálním měřítku, pak je na tom Západ zřejmě dost špatně,“ kritizoval Lavrov. Suverénní stát byl podle něj zbaven práva provádět zahraniční politiku.

Lavrov také uvedl, že Moskva alespoň pozvala srbského ministra zahraničí Nikolu Selakoviće na návštěvu Ruska „v blízké budoucnosti“. „Doufám, že letadlo, kterým poletí, nebude vystaveno dalšímu ostudnému potrestání,“ postěžoval si ruský ministr zahraničí.

K Lavrovově neuskutečněné cestě do Srbska se na Twitteru vyjádřil také šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který pohrozil zemím, jež znemožnily průlet letadla s Lavrovem přes svůj vzdušný prostor. Poněkud zmateně přitom mezi nimi jmenoval Rumunsko.

„V čem je dobrá mezinárodní balistická raketa Sarmat? Nebude žádat zbabělé Bulhary, pomstychtivé Rumuny a Černohorce, kteří zradili naši společnou historii, o souhlas k letu,“ napsal Rogozin.

Po společné tvrdé reakci Ruska a Srbska volá také místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. „Je jasné že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl Kosačov podle agentury TASS.

Dodal, že Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie se připojily k „hrobařům skutečného evropského snu“, kterými jsou podle něj Británie, Česko, Polsko a Pobaltí.

BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že téměř všechny země Evropské unie a také Británie uzavřely ruským letadlům vzdušný prostor po ruském útoku na Ukrajinu z 24. února, zatímco Srbsko je jedním z mála spojenců Moskvy v Evropě.

Bělehrad žádné sankce vůči Rusku nezavedl, ale od roku 2012 je oficiálně kandidátskou zemí na členství v EU. Srbsko prakticky úplně závisí na dodávkách ruského plynu, jeho loajalitu vůči Moskvě budí také skutečnost, že Rusko podporuje Bělehrad v neuznávání nezávislosti Kosova.