Ještě neuvěřitelnější, než se myslelo. Nové memoáry prolhaného profesora vrší bizarní příběhy

Životní příběh, který Arday líčí v nové knize s názvem Great and Unfortunate Things (Velké a nešťastné věci) je podle původního popisu, který jeho agentka rozeslala vydavatelům „úžasným příběhem téměř mytických rozměrů“.

Tato anotace ovšem nyní působí poněkud komicky v kontextu aktuálních odhalení, z nichž Arday vychází nejen jako plagiátor, ale jako chronický lhář. Ukázalo se už, že lhal o svých akademických i sportovních úspěších, dobrovolnické činnosti, ale i o překážkách, které údajně musel překonat - včetně některých rasistických útoků.

Nová kniha, kterou má 11. srpna vydat velké nakladatelství Simon & Schuster, zřejmě mnoho nevyjasní. Spíše naopak. „Výrazně se totiž liší od jiných verzí jeho života, které Arday veřejně i soukromě sdílel, včetně původního návrhu, který jeho agentka rozeslala nakladatelům,“ popisuje Daniel Engber z magazínu The Atlantic.

Akademikův epický životní příběh, jehož detaily se ovšem v různých verzích podstatně liší, ve zkratce popisuje takto: „Jako batoleti mu byl diagnostikován autismus a vývojové opoždění; plně mluvit začal až v jedenácti letech; číst a psát se naučil teprve v dospělosti. Ardayho rodiče jsou ghanští přistěhovalci; vyrůstal v oblečení šitém doma a přivydělával si hraním kulečníku. Přesto navzdory všem těmto překážkám a mnoha, mnoha dalším, o nichž v průběhu let vyprávěl, našel způsob jak se dostat na univerzitu a následně na postgraduální studium. Nakonec získal doktorát a poté se stal hvězdou“.

To je však poměrně suchopárný popis dojemných příběhů, které kniha předkládá. Arday v nich čelí obřím protivenstvím osudu, všechna však překonává, jeho život je také prodchnutý fascinujícími náhodami.

Jako teenagera jej například údajně skupina chlapců zbila tak, že se z něj stal epileptik. Když pachatele chytili, řekl velkoryse soudci, že nechce, aby šli do vězení. Střední školu za pomocí asistentů absolvoval, ačkoliv podle svých vlastních slov tou dobou neuměl číst a psát. Přihlášku za něj podala přítelkyně, s níž zplodil dítě.

„V době, kdy Arday začal studovat magisterský program, četl prý zhruba na stejné úrovni jako jeho tříletá dcera,“ popisuje Engber líčení v životopisné knize. I tuto překážku ale překonal, dokonce sehnal místo učitele. Kvůli nedostatku peněz ale musel ještě navíc pracovat v supermarketu a jako uklízeč.