Článek
„Velmi bych si přál, abyste Donaldu Trumpovi vyřídil můj názor. Navzdory určitým chybám zůstávám fanouškem vašeho prezidenta,“ citovala Lukašenka agentura TASS.
Cole se Lukašenka zeptal, zda mezi ty chyby počítá i válku s Íránem. Lukašenko potvrdil, že měl na mysli právě to. Běloruský vůdce ale Trumpova vyslance ujistil, že to vypadá, jako by žádná válka vůbec nebyla. „Tyto války a globální problémy na vás nemají žádný vliv,“ lichotil.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko, který dostal za úkol postupně normalizovat vztahy USA s Běloruskem, navštívil Minsk od září 2025 už několikrát. V prosinci 2025 oznámil, že Spojené státy ruší část sankcí proti Bělorusku, mimo jiné na potaš, tedy uhličitan draselný, který je důležitou součástí běloruského exportu a používá se při výrobě skla a v textilním či papírenském průmyslu. Padla také omezení pro běloruskou leteckou společnost Belavia. Minsk se v rámci vylepšování vztahů připojil k Trumpově Radě míru.
Washington zmírněním sankcí ocenil, že Lukašenko propouští politické vězně. Celkový počet milostí od konce listopadu loňského roku dosáhl 156 a týkají se kromě Bělorusů také občanů Austrálie, Spojeného království, Lotyšska, Litvy, USA, Ukrajiny a Japonska, uvedl Minsk.
Mezi propuštěnými byl nositel Nobelovy ceny za mír a zakladatel centra Vjasna Ales Bjaljacki a také představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová.
Vjasna však od té doby eviduje 167 nových politických vězňů. Exilová běloruská opozice viní Lukašenkův režim z toho, že ačkoliv některé politické vězně propouští, zatýká současně další a další lidi.
Trump dříve vyzval Lukašenka, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil 1400 lidí, které označil za „rukojmí“.
