Článek
Nový „nouzový bezpečnostní mechanismus“ má umožnit rychlou koordinaci ve chvíli, kdy některá členská země zaznamená hybridní útok. Zástupci zemí se sešli v pondělí, aby zkoordinovali svou reakci. Podle Kallasové jde o situace, které sice nedosahují úrovně ozbrojeného útoku, přesto ale vyžadují společnou evropskou reakci.
„Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských informací vyplývá, že Rusko plánuje další sabotážní akce,“ uvedla podle serveru Euronews.
Ačkoli diplomaté uvádějí, že podrobnosti o tom, co by protokol teoreticky mohl zahrnovat, jsou zatím nejasné, mohl by se vztahovat na vpády dronů, sabotáže a kyberútoky, jakmile bude jasné, kdo za ně nese odpovědnost.
Cílem ruských hybridních operací je podle Kallasové mimo jiné oslabovat evropskou demokracii, rozdělovat společnosti a zastrašovat země podporující Ukrajinu. K naléhavosti jednání přispěl také páteční incident ve Finském zálivu, kde ruský letoun narušil finský vzdušný prostor. Finsko a Švédsko kvůli tomu vyslaly do vzduchu své stíhačky.
Evropští ministři zároveň volají po posílení obrany. Finský ministr obrany Antti Häkkänen uvedl, že Evropa a NATO potřebují lepší koordinaci, více peněz a společné nákupy. „Vítáme další opatření v boji proti stínové flotile, další sankce, další vízová omezení a samozřejmě i větší podporu Ukrajině,“ reagoval pro změnu švédský ministr obrany Pål Jonson.
Ministři měli podle serveru diskutovat také o obranné připravenosti EU do roku 2030. Podle hodnocení citovaného agenturou Reuters má Unie stále nedostatky například v protivzdušné a protiraketové obraně, zásobách munice, dronech nebo pozemních a námořních schopnostech.
