Článek
Ružomberská farnost sv. Ondřeje na Facebooku uvedla, že Duka se modlil u hrobu významného kněze a národovce. „Jsme vděčni za tuto poctu, za čas ztišení, modlitby a za slova, která nás zvou k věrné službě Bohu a národu. Děkujeme, pane kardinále!“ uvedla farnost.
Ze slov prvního československého prezidenta, která byla zaznamenána jeho synem Janem v době, kdy se Masaryk loučil se životem, plyne akcent na nikdy nekončící boj s lidskou hloupostí a nevzdělaností. Obálka se zápisem jeho slov byla v Lánech veřejně otevřena minulý pátek.
„Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ vyzdvihla historička z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková jednu z Masarykových myšlenek, které byly z větší části zaznamenány v angličtině.
Rozruch na Slovensku
Otevření tajného Masarykova listu vzbudilo na Slovensku rozruch, média nejvíce rezonovala ostrou kritikou slovenského nacionalistického politika a katolického kněze Andreje Hlinky, kterého zakladatel Československa v dokumentu nazval „hlupákem“.
Také slovenská média zaujala především pasáž o Slovensku a o Andreji Hlinkovi, zakladateli ultrapravicové Hlinkovy slovenské lidové strany.
Server tvnoviny.sk uvedl, že je všeobecně známo, že se Masaryk a Hlinka „neměli v lásce“. Připomněl, že Masaryk byl „neúprosný zastánce Československa“, zatímco Hlinka patřil ke slovenským nacionalistům a požadoval autonomii Slovenska.
Web upozornil, že Hlinka byl katolický kněz, kterému se nezamlouval sekulární charakter Československa a Masaryk se hlásil k protestantské a husitské tradici. „Klerofašistický válečný Slovenský štát se snažil odkaz Masaryka aj jeho osobu zdiskreditovat, co se jim u mnoha úspěšně zdařilo,“ dodal web.
Denník N si všímá, že Masaryk označil Hlinku za „hlupáka“ v souvislosti s jeho postojem k Maďarům. „Udělal chybu s Maďary, ale musíme mu odpustit,“ uvedl v dopise první československý prezident.