Dánsko bude posílat migranty do třetích zemí

Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, patří například Rwanda, píše agentura AFP. Hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.

Znepokojení v souvislosti s novým dánským zákonem vyjádřila Evropská komise. "Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně," prohlásil mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Zdůraznil přitom, že možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.

Zákon kritizovaly také organizace na ochranu lidských práv. Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) minulý měsíc žádala Kodaň, aby normu neschvalovala. „UNHCR je nadále rezolutně proti tomu, aby byli žadatelé o azyl nuceně převáženi do jiných zemí,“ uvedla zástupkyně úřadu Gillian Triggsová. „Takovéto praktiky porušují práva lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu, démonizují a trestají je a vystavují jejich životy nebezpečí,“ dodala.

Organizace pro lidská práva varují, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení. Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření je humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.

Premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje.

V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi 600 žadatelů o azyl loni v Dánsku azyl získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než 10 tisíc žadatelů. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.