Článek
Plán zrušení státního svátku Frederiksenová uvedla v rámci programu nové vlády, kterou představila ve středu.
O jeden den volna méně má vládě pomoci získat více peněz na armádní rozpočet, a rychleji tak dosáhnout závazku členských zemí NATO vydávat 2 procenta HDP na obranu.
Téma obrany nabralo v zemi na důležitosti po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru letošního roku.
Německo, Dánsko a Norsko koupí slovenské houfnice pro Ukrajinu
Frederiksenová uvedla, že zmíněným svátkem přestane být takzvaný Velký modlitební den, který se v Dánsku slaví vždy v pátek před čtvrtou nedělí po Velikonocích.
Tradice svátku pochází podle dánského Národního muzea už z roku 1686, kdy byl vyčleněn jako výjimečný zbožný den, během kterého se mají Dánové postit a nepít alkohol.
Proti jeho zrušení se postavili církevní představitelé, tento den volna se v zemi tradičně využívá pro udělování biřmování.
Zemi povede široká koalice
Staronová premiérka vyhlásila v říjnu předčasné volby v reakci na kontroverzní postup vlády v listopadu 2020, kdy nechala v obavě před šířením koronaviru v zemi vyhubit všechny chované norky.
Země přitom patří mezi hlavní světové vývozce kožešin z tohoto zvířete.
I když sociální demokraté po říjnových volbách získali většinu v dánském parlamentu, rozhodla se Frederiksenová podat demisi, aby mohla jednat o široké vládě i s opoziční centristickou stranou Umírněných a se středopravou Liberální stranou.
Poprvé od 70. let tak zemi povede koalice středolevých a středopravých stran, píše zpravodajský web BBC News.
Dánsko obnovuje chov norků. Za covidu jich utratilo miliony
