Češi se mohou zapojit do útoků během voleb, upřímně nás nenávidí, bědují v Rusku

Podle Rajdera mají Ukrajinci v uvedených zemích „volné pole působnosti“. „Předpokládáme tradiční shromáždění ukrajinských ‚aktivistů‘ a místních ‚občanských aktivistů‘, kteří je podporují, před našimi diplomatickými zastoupeními,“ prohlásil Rajder, jehož cituje ruská televize Cargrad.

Podle Bezpalka se budou Češi podílet na narušení volebního procesu s tím, že má jít o „informačně-psychologický tlak na ruské občany“. Hlavní hrozba však podle televize spočívá v oblasti „vojensko-technologických provokací“.

„Volby u nás trvají tři dny: osmnáctého, devatenáctého a dvacátého. Během všech těchto tří dnů by například Ukrajina mohla provádět letecké útoky pomocí nějakých dronů smontovaných v České republice, Pobaltí nebo v Polsku,“ prohlásil Bezpalko.

Podle něj však nelze vyloučit ani provokace v Kaliningradské oblasti, „která je vzhledem ke své geografické poloze považována za vhodný výchozí bod pro provokace“. „Nelze rovněž vyloučit diverzní akce s využitím bezpilotních letounů vypuštěných přes území Pobaltí směrem na Petrohrad a Usť-Lugu,“ doplnil ruský politolog, který působí jako člen Prezidentské rady pro mezietnické vztahy.

Už dříve ruské ministerstvo zahraničí podle Cargradu varovalo, že právě Česká republika, Polsko a Pobaltí by mohly během ruských voleb dělat problémy. Bezpalko vysvětlil, proč si myslí, že tomu tak je.

„Za prvé jde o ideologickou zkaženost elit. Na rozdíl od pragmatických západoevropských partnerů se země východní Evropy řídí historickými narativy. Pobaltí, Polsko, Česko, to jsou země, které mají určitá historická traumata. Přesněji řečeno, domnívají se, že prožily historická traumata, v jejichž rámci do své národní identity vpletly rusofobii. To znamená, že u nich nejde jen o peníze. I bez peněz nás upřímně nenávidí,“ nechal se slyšet ruský politolog.

Druhý důvod pak podle něj je geografická poloha těchto zemí. Tu označil za „nárazníkovou zónu“, kterou západoevropské země „neváhají využít v hybridní válce“. „Proto je lze ze všech těchto důvodů poštvat proti Rusku,“ řekl s tím, že západoevropské země podle něho vnímají východoevropské jako „druhořadou Evropu“.

Ačkoli si Rusové stěžují, že by Česká republika mohla narušit volby do Státní dumy, Moskva požádala Prahu, aby zajistila bezpečnost během voleb.

„Ruská federace se na českou stranu obrátila pouze s žádostí o zajištění adekvátních bezpečnostních opatření v okolí budovy (velvyslanectví v Praze) v době konání voleb,“ sdělil Novinkám mluvčí české diplomacie Adam Čörgő s tím, že jde o „standardní praxi“. Rusko pak Finsko požádalo také o dočasný zákaz demonstrací u ambasády v Helsinkách.

Rusové hovoří o historickém traumatu v souvislosti se zeměmi, které okupoval Sovětský svaz. SSSR v roce 1940 provedl vojenskou okupaci a následnou anexi Estonska, Lotyšska a Litvy. Do východního Polska pak vpadl v září 1939 v rámci dohody s nacistickým Německem a v roce 1968 nařídil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Ruské volby do Státní dumy se uskuteční od 18. do 20. září letošního roku. V současnosti se hovoří o tom, že kvůli patové situaci na frontě se po volbách spustí v Rusku velmi nepopulární mobilizace. Volby jsou však ve středu dění i kvůli tomu, že v Rusku zažívají vážný nedostatek pohonných hmot, který způsobila Ukrajina svými úspěšnými útoky mimo jiné na ropné rafinerie.