Článek
„Bělorusové musí mít pocit, že jsou součástí Evropy. Čím více bude Bělorusko odříznuté od Evropy, tím silnější jsou jeho vazby na Moskvu,“ uvedla zástupkyně opozice na online akci pořádané londýnskou expertní organizací Chatham House. „Pokud chce Evropa stabilní a bezpečné sousedy na východě, nemůže si dovolit s tímto nesouhlasit,“ doplnila.
Další běloruský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki podle Reuters uvedl, že příliš nevěří v Lukašenkovu vůli reformovat autoritářský režim, který v zemi vybudoval od svého nástupu k moci v roce 1994. „Bělorusko nyní připomíná spálenou zem. Společnost je jako tlakový hrnec, jehož víko někdo pevně zašrouboval a utáhnul,“ řekl Bjaljacki v diskusi pořádané Chatham House.
Spojené státy začaly s běloruským režimem znovu komunikovat v minulém roce. Podle Bjaljackého k tomu Minsk přistoupil zejména kvůli slabé ekonomice země. „Režimy jako ten Lukašenkův rozumí pouze síle,“ doplnil disident.
Reuters píše, že Evropa nyní čelí otázce, zda také naváže vztahy s běloruským autoritářem, nebo zda ho bude nadále izolovat kvůli porušování lidských práv a spojenectví s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve válce na Ukrajině.
Propouštění disidentů
Kalesnikavovou uvěznily běloruské úřady kvůli její vůdčí roli při protestech proti sporným prezidentským volbám v roce 2020. Demonstrace Lukašenkův režim tvrdě potlačil.
Běloruské úřady loni v prosinci propustily 123 vězňů včetně Kalesnikavové a Bjaljackého. Washington výměnou zrušil sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Sankce EU na tento klíčový běloruský vývozní artikl zůstávají v platnosti.
Kritici Lukašenka tvrdí, že dohodou jen zopakoval dřívější podobné propouštění vězňů, za nějž získal nesrovnatelně větší ústupky od západních zemí.
Kalesnikavová ale uvedla, že díky předchozímu oteplení vztahů se západními zeměmi v letech 2016 až 2019 zahlédli Bělorusové možnost demokratické budoucnosti v Evropě. Té se podle ní v roce 2020 snažili dosáhnout tím, že vyšli do ulic.
Podle bývalé profesionální flétnistky by tyto naděje pomohlo znovu oživit vydávání cestovních víz běžným Bělorusům a obnovení vzdělávacích, kulturních a profesionálních výměn. Pokud tak neučiní, ztratí Západ vliv na dění poté, co nyní 71letý Lukašenko nevyhnutelně opustí běloruskou politickou scénu, doplnila disidentka.