Bezpečnost evropské letecké dopravy je v ohrožení, varuje nová studie

Závěrečná zpráva studie, které se zúčastnilo 6900 zaměstnanců evropských aerolinek, uvádí, že snahy aerolinek o šetření a zisk systematicky oslabily leteckou bezpečnost a mnoho vyčerpaných zaměstnanců má strach se rozhodnutím vedení postavit, uvádí deník The Guardian.

Situace se měla obzvlášť zhoršit během pandemie Covidu-19. V té době letecký sektor opustila generace zkušených pilotů, které aerolinky nahradily mladšími a levnějšími nástupci ochotnými přijmout nepříznivější smlouvy.

To vedlo k tomu, že ve studii belgické univerzity více než polovina dotázaných pilotů uvedla, že necítí, že mohou z bezpečnostních důvodů nedodržet instrukce vedení aerolinky. Ještě před jedenácti lety 82 % pilotů v prakticky stejné studii uvedlo, že tuto možnost mají.

Přibližně 30 % dotázaných v nové studii navíc uvedlo, že se zdráhají učinit bezpečnostní rozhodnutí ze strachu, že by to mohlo mít negativní dopad na jejich kariéru. S rostoucí dominancí levnějších dopravců a nárůstem poptávky po konci pandemie pak piloti a jejich posádky čelí nátlaku vedení, aby měli delší pracovní dobu, a mají tak méně příležitosti si řádně odpočinout.

Dalším z problémů, na které si zaměstnanci aerolinek stěžovali, je to, že jejich zaměstnavatelé před bezpečností upřednostňují i zisky z prodeje na palubě letadel. To, že má letový personál cestující vybízet k nákupu alkoholu, jde kompletně proti bezpečnostním zásadám. Jeden z dotázaných výzkumníkům řekl, že na něj jednou manažer jedné z evropských základen aerolinky řval: „Jsi tady, ku *va, abys prodával!“

„Posun k zodpovědnostem za palubní prodej zakaluje bezpečnostní podstatu práce posádek, vytváří konflikt v rolích, psychologickou námahu a právní nejasnosti. Tyto praktiky mohou být kvůli komerčním tlakům pro aerolinky atraktivní, ale přichází na úkor blahobytu zaměstnanců, bezpečnostních standardů a profesionální integrity,“ napsali autoři nové studie Yves Jorens a Lien Valckeová.

Účastníci studie současný stav evropských aerolinek přirovnaly k ementálu, do kterého jsou postupně dělány další díry, protože je „z finančních důvodů systematicky oslabován, což vede k tomu, že poslední bariéra, která má zabránit nehodám, nezávisí na robustní ochraně, ale na štěstí a náhodě“.

Jako největší problém ovšem většina účastníků studie stále jmenovala únavu. Téměř třetina pilotů a polovina členů leteckých posádek uvedla, že se zdráhají nahlásit, že nejsou z důvodu únavy nebo nemoci schopni letět. „Připadám si jako zločinec, jen proto, že jsem nemocný,“ vypověděl jeden z dotázaných členů posádky.

Co se otázek duševního zdraví týče, pod pozitivní hranici spadalo 68 % dotázaných, 78 % si pak připadalo dehumanizovaně. K tomu přispívá rozšíření atypického zaměstnávání, kdy zaměstnanci uzavírají krátkodobé kontrakty nebo jsou najímáni jako živnostníci či prostřednictvím agentury.

Zmíněné praktiky jsou poměrně běžné v Polsku, České republice, Maďarsku a dalších východoevropských zemích. V západoevropských státech jsou časté až u mladé generace letových posádek.

„Pracovní podmínky už nejsou jen sociální problematikou, ale mají dopad na bezpečnost, blahobyt a vyčerpání, a to vše je propojené. Bez férového a stabilního zaměstnávání nemůžeme udržet bezpečný a odolný evropský letecký sektor,“ uvedl Jorens.