Hlavní obsah

Bezletovou zónu nad Ukrajinou by nemuselo zajišťovat NATO, ale třeba Izrael

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ukrajina považuje za klíčové vyhlášení bezletové zóny nad svým územím, což by ulevilo obyvatelstvu země. NATO ji však vyhlásit nechce ze strachu před propuknutím třetí světové války. Ukrajinská nezávislá platforma analytiků VoxUkraine spekuluje o možnosti, že by na bezletovou zónu mohl dozírat Izrael.

Foto: Ukraine State Emergency Service, Reuters

Nevybuchlá ruská bomba FAB-500, kterou nesl sestřelený Suchoj Su-34, ukazuje, že Rusko používá klasické nenaváděné pumy.

Článek

Izrael jako stát dozírající na bezletovou zónu ve své analýze zmínila kanadskoamerická bezpečnostní expertka Lada Roslyskyová.

Kromě států NATO, které mají zkušenosti se zajišťováním bezletových zón, zmínila i tři další možné země, a to Katar, Kuvajt a právě Izrael. Uvedla, že Izrael na to má schopnosti a má vazby na NATO i Rusko. Angažuje se v řešení krize na Ukrajině.

Foto: Novinky

Ruská invaze na Ukrajině

Izraelský premiér Naftali Bennett jednal s Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, i německým kancléřem Olafem Scholzem. Izrael je dlouhodobě spojen s USA, ale současně má i dobré kontakty s Moskvou a koordinuje své údery na základny íránských revolučních gard a Íránem podporovaný Hizballáh v Sýrii s Ruskem, které tam má vlastní základny.

Obránce Charkova a Černihivu chtějí Rusové zlomit bombardováním obytných čtvrtí

Válka na Ukrajině

Upozornila také, že pro vyhlášení bezletových zón není nutná rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zmínila, že se už vyhlašovaly bez ní. Nad Irákem je v roce 1991 vyhlásily Velká Británie, Francie a USA.

Zmínila, že by mohly být vyhlášeny nikoli na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou by Rusko vetovalo, ale například na základě Budapešťského memoranda, která slíbilo garantovat Ukrajině nedotknutelnost územní celistvosti výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní.

Sestřelili jsme šest ruských letadel a jednu helikoptéru, oznámila ukrajinská armáda

Evropa

Roslyskyová současně připomněla, že pro označení Ruska jako agresora při mimořádném Valném shromáždění OSN hlasovala naprostá většina 141 z 193 států, přičemž jen pět se jich postavilo proti - kromě Ruska už jen Bělorusko, Severní Korea, Eritrea a Sýrie. Izrael ovšem hlasoval pro.

Zóny jen někde 

Americký bezpečnostní expert Kurt Volker navíc přišel s ideou, že není nutné vyhlašovat tuto zónu nad celou Ukrajinou a mohla by být vyhlášena jen nad západní Ukrajinou a Kyjevem a ne v místě bojů na východě a v blízkosti hranic s Ruskem.

Sestřel ruského stroje na UkrajiněVideo: Twitter IgorGirkin

I tak by ale vynucení bezletových zón vyžadovalo mimořádné nasazení vzhledem k početnosti ruského letectva.

Jiný způsob, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny před nálety, navrhoval v rozhovoru pro NewsMax i zakladatel sporné soukromé bezpečnostní společnosti Blackwater Eric Prince. Ten už v prosinci navrhl americké vládě, že 150 vyřazovaných strojů F-15, F-16 a A-10 by mohlo být předáno Ukrajině, kde by s nimi mohli létat najatí piloti. To by však vedlo k eskalaci konfliktu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám