Hlavní obsah

Ázerbájdžán připojil kelbadžarský okres. Prchající Arméni zapalovali své domy

Novinky, ČTK, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jerevan/Baku

Ázerbájdžán připojil ve čtvrtek kelbadžarský okres, druhý ze třech, který mu Arménie v rámci příměří v Náhorním Karabechu vrací. Uvedlo to ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Armádní jednotky tam vjely v noci na středu poté, co ženisté vyčistili zaminované silnice. Oblast je pustá, arménští obyvatelé utekli, Ázerbájdžánu ale vadí, že při odchodu zničili své domy.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Ázerbájdžánské jednotky vjely do Kelbadžaru který opustili ArméniVideo: AP

 
Článek

I když Ázerbájdžán říkal, že obyvatelé, kteří tam žili, mohou v oblasti zůstat, většina Arménů se rozhodla odejít. To však nešlo hned, a tak bylo předání okresu z 15. listopadu odloženo z humanitárních důvodů o deset dní. Mnozí si nejen odvezli veškerý majetek, ale také vypálili své domy, aby je Ázerbájdžánci nemohli využívat. V oblasti tak nyní stojí trosky vypálených domů.

Ázerbájdžánské ministerstvo pro životní prostředí už připravuje žalobu, které chce předložit haagskému mezinárodnímu soudu, protože v některých případech byly zapáleny i lesy. Některé lesy začaly podle tvrzení arménské vlády hořet po ázerbájdžánském ostřelování, protože byla použita fosforová munice.

Arméni utíkají z oblastí postupovaných Ázerbájdžánu. Vykopávají své mrtvé, zapalují domy

Evropa

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil v televizním projevu, že bude bránit ”národní dědictví” v podobě mnoha náboženských památek v kelbadžarském okresu, kde je významný klášter Dadivank, a kritizoval Armény, že při svém odchodu ”zapalují lesy a domy, které nepostavili”. odchodu. Alijev si podle agentury AP stěžoval, že nenašel "jedinou stojící budovu" při prohlídce měst, která během šestitýdenních bojů dobyla ázerbájdžánská vojska na jihu Karabachu, anebo je podstoupila Arménie na základě dohody, „všechno zničili."

Většina Arménů si však postavila vlastní domy a nenastěhovali se do domů, kde dříve bydleli Azeři, kteří utekli z oblasti na začátku devadesátých let, kdy okresy u Náhorního Karabachu se smíšeným obyvatelstvem dobyly arménské jednotky.

Zpravodaj AFP na místě viděl arménské obyvatele, jak před odjezdem porážejí stromy, přeřezávají elektrické vedení a nakládají části vodní elektrárny.

Prchající Arméni nechávají Azerům jen spálenou zemi

Zahraniční

Ázerbájdžánská agentura Trend naznačila, že by vypalování domů a lesů mohlo jít o válečný zločin.

Agentura naznačila, že by se problematice mohla věnovat i Evropská komise. Od mluvčího komise však dostala nicneříkající odpověď, která nijak nenaznačuje, že by se komise mínila v této otázce angažovat: „Evidujeme různé informace a různé stížnosti různých stran k situaci v Náhorním Karabachu a okolních teritoriích. Protože na tato území nemáme přímý přístup, je velmi těžké ověřit tato tvrzení.“

Arménie již odevzdala Ázerbájdžánu okres Agdam a do 1. prosince by měla postoupit ještě lačinský okres. Tyto ázerbájdžánské okresy tvořily na počátku devadesátých let, kdy dobily arménské síly obranný val okolo Náhorního Karabachu. V 90. letech odtud museli prchat opačným směrem Ázerbájdžánci. Nynější náladu v Baku agentura charakterizovala jako euforii.

Šestitýdenní boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí.

Reklama

Výběr článků

Načítám