Hlavní obsah

Čeští europoslanci: Hranici 63 let pro důchod si chceme změnit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

12. 4. 2023, 12:26

Zatímco členské země EU řeší, kam posunout věkovou hranici pro odchod do důchodu, a v ČR se uvažuje i o limitu 68 let, europoslanci mají nárok na penzi od 63 let. Čeští europoslanci teď volají po změně a posunutí věku. Pirát Mikuláš Peksa by věk sjednotil pro všechny občany EU.

Článek

„Hranice 63 let je harmonizovaná pro všechny evropské poslance. Ve Francii je momentálně věk pro odchod do důchodu 62 let a Francouzi velmi silně demonstrují proti tomu, aby byl zvýšen na 64. K čemu by se Evropa měla dopracovat, je, že by odchod do důchodu měl být pro všechny občany stejný. Není důvod Čechy penalizovat a nechávat je pracovat do 68 let,“ míní Peksa.

Nová věková hranice pro důchod pro všechny Evropany by se pak měla týkat i europoslanců. „Dávalo by to smysl. Oprávněnou výjimku mají mít profese, jako jsou horníci nebo profese, kde se lidé namáhají,“ dodal europoslanec.

Zvednutí věkové hranice pro europoslance prosazuje i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Navrhuji to posunout na 67 let pro muže a 65 pro ženy. Aby to reflektovalo situaci v Unii. Už jsem to několikrát otevřel na kontrolním výboru. Hranice 63 let je neadekvátní a musí se zvýšit. Vím, že kolegové argumentovali věkovými hranicemi pro odchod do důchodu v různých státech, ale i tam se to mění,“ řekl Právu.

Bráníme se největší antievropské síle dnešního světa, řekl Zelenskyj v europarlamentu

Válka na Ukrajině

Je to otázka času

Podobný názor razí také europoslankyně Radka Maxová (ANO). „Co se týká odchodu do důchodu, již probíhají debaty o zvýšení věku ze současných 63 na 65 let. Myslím si, že za napjatých okolností, kdy se ve všech členských státech debatuje o věkové hranici odchodu do důchodu, vzhledem k probíhajícím demografickým změnám je jen otázkou času, kdy se tato realita dotkne také europoslanců,“ řekla Právu s tím, že to pokládá za krok správným směrem.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) dokonce ani netušil, že je hranice pro odchod do penze pro europoslance tak nízká. „Počítal jsem s tím, že to je 65 let,“ přiznal Právu. Posunutí tedy podporuje. „Evropa stojí na myšlence solidarity,“ poznamenal.

Členové EP mají nárok na starobní důchod od 63 let. Nárok má každý, kdo byl v europarlamentu alespoň jeden celý rok. Jeho výše tvoří 3,5 procenta platu za každý rok ve funkci a jedna dvanáctina za každý dovršený měsíc. Dohromady však nesmí přesáhnout 70 procent odměny. Náklady na tyto důchody hradí rozpočet Unie.

Nárok na starobní důchod v členské zemi tím však nezaniká a vyplácí se k tomu.