Hlavní obsah

Česko si v žebříčku svobody tisku polepšilo. Politický tlak na média ale sílí, varují Reportéři bez hranic

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Česká republika skončila v letošním žebříčku Reportérů bez hranic (RSF), který hodnotí svobodu tisku ve světě, na 14. místě a oproti loňsku si polepšila o šest míst. V Česku podle nevládní organizace svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a tlak na veřejnoprávní média.

Foto: Profimedia.cz

Vpravo šéf Reportérů bez hranic (RSF) Christophe Deloire, vlevo koordinátorka kampaní RSF Rebecca Vincentová a uprostřed Stella Assangová, manželka Juliana Assange, mluví s médii před britskou věznicí Belmarsh, kde je australský novinář stále držen.

Článek

České mediální prostředí se podle RSF vyznačuje třemi hlavními trendy.

Tím prvním je vysoká koncentrace velkých mediálních skupin v rukou významných ekonomických hráčů. Jako příklad zmiňuje zpráva skupinu PPF (které patří televize Nova či O2) a mediální dům Mafra (např. MF Dnes, Lidové noviny a Metro), který patří holdingu Agrofert expremiéra Andreje Babiše.

Ruská propaganda vytáhla proti Pavlovi za jeho vzkaz okupantům

Zahraniční

Druhým trendem, který reaguje na ten první, je vzestup nových nezávislých médií. Třetím je pak „silná přítomnost respektovaných veřejnoprávních médií“, které jsou však v posledních letech pod „rostoucím politickým tlakem“.

RSF si všímají „současné vlny nedůvěry vůči médiím“ v Česku, na které se někteří politici „nezdráhají vézt“.

Evropské utahování šroubů

Evropa je sice spolu se střední Asií pro novináře podle zprávy nejsvobodnějším regionem, v evropském kontextu ale RSF upozorňuje na složité hledání „rovnováhy mezi bezpečností a svobodou“.

„Řada (evropských) zemí omezuje novinářskou práci pod záminkou ‚národní bezpečnosti‘,“ upozorňuje organizace.

Špatné podmínky pro žurnalisty ve dvou třetinách zemí
Letošní žebříček RSF týkající se svobody tisku ve světě zahrnuje 180 zemí.
Podle zprávy jsou podmínky pro práci novinářů špatné v sedmi z deseti zemí světa, uspokojivé jsou pouze ve zbylé třetině.
Za největší problém současnosti pro novináře považují RSF „průmyslovou výrobu nepravdivých informací“.
Ve 118 zemích, tedy asi dvou třetinách posuzovaných, jsou podle zprávy „političtí činitelé často či systematicky zapleteni do masivních dezinformačních či propagandistických kampaní“.
RSF poukazují na „pozoruhodný rozvoj umělé inteligence“, který hrozí stíráním hranic mezi „pravdivým a nepravdivým, skutečným a umělým“.

Jako příklady uvádí Řecko, kde tajné služby špehovaly opozici a žurnalisty, Británii, která už přes čtyři roky vězní investigativního novináře Juliana Assange, či Lotyšsko, kde tamní regulátor médií „svévolně zrušil licenci ruské nezávislé televizi“.

Na pranýři skončilo i Finsko, které potrestalo dva novináře za vyzrazení tajných informací, či Švédsko, a to kvůli novému zákonu, jenž zakazuje zveřejňování zpráv, které by mohly poškodit vztahy země s jinými státy či organizacemi.

Ruští propagandisté dostali notičky pro případ prohry. Meduza je zveřejnila

Válka na Ukrajině

Reklama

Související témata:
Reportéři bez hranic

Výběr článků

Načítám