Článek
Už v červnu 2016 totiž vrcholní představitelé unijních institucí – Evropské komise, Evropské rady a parlamentu EU – zveřejnili stanovisko k tehdy čerstvému rozhodnutí Britů o odchodu, v němž se suše konstatuje, že jakákoli dohoda s Londýnem musí být „vyrovnaná, pokud jde o práva a závazky“. Barvitěji to záhy rozvedla německá kancléřka Angela Merkelová, když řekla, že není možné žádné britské „vyzobávání třešniček“ z dortu, jímž je unijní vnitřní trh.
„Princip férové soutěže je podmínkou pro privilegovaný přístup na vnitřní trh,“ zopakovala tento pátek Britům nynější šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Británie a EU společnou řeč nenašly. Připravte se na tvrdý brexit, řekl Johnson
„Britové chtějí bezcelní přístup na jednotný trh, ale bez podmínek, jimiž je dodržování sociálních, ekologických, pracovních a bezpečnostních standardů (Unie),“ upozornil Clément Beaune, francouzský ministr pro Evropu, a dodal: „To je nepřijatelné.“
Nejen Paříž, ale i kancléřka
Guardian připomněl, že v Londýně se dosud kritika údajné tvrdosti Unie zaměřovala hlavně na Francii, kterou Britové označují za hlavního kazisvěta v otázce brexitu. Až nyní si všimli, že je tu, jak to napsal list The Daily Mail, i paní Ne, tedy kancléřka Merkelová. „Musí být hmatatelný rozdíl mezi členem Unie a nečlenem,“ soudí Merkelová.
V praxi to znamená, že na vnitřní trh může mít plný přístup jen člen EU, který se podrobuje svým závazkům, a z nečlenů pouze ti, kdo takové závazky plní také, i když nemají hlasovací a jiná práva člena Unie. Čili jak to řekla Merkelová, „integrita jednotného trhu musí být zachována“.
Jednat se dá jen o tom, ve kterých oblastech se stát nechce podřizovat Unii, a kde tedy nezíská žádné výhody z unijního trhu.