Hlavní obsah

Zpráva OSN: Svět v případě syrských uprchlíků selhal

– Ženeva

Globální selhání při ochraně syrských uprchlíků přiživilo krizi s migranty, která v létě zasáhla Evropu. Plyne to ze čtvrteční zprávy Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Její předseda Sergio Pinheiro proto vyzval k aktu humanity a soucitu spočívajícímu v otevření legálních kanálů pro migraci.

Foto: ČTK/AP

Výuka syrských dětí v uprchlickém táboře v Jordánsku

Článek

„Globální selhání při ochraně syrských uprchlíků se nyní přetavilo v krizi na jihu Evropy. Odpovědnost za ochranu lidských práv těchto uprchlíků není adekvátně sdílena,“  uved Pinheiri.

Zpráva kritizuje všechny válčící strany za používání taktiky, která ohrožuje obyvatelstvo. Zmiňuje se zejména o dlouhodobém obléhání, kvůli němuž lidé hladoví, trpí podvýživou a nemocemi.

Válka si od března 2011 vyžádala na 240 000 lidských životů. Dva tisíce Syřanů zahynulo při pokusu se dostat do Evropy přes Středozemní moře. Více než čtyři milióny Syřanů utekly do zahraničí, z toho polovina do Turecka a milión do Libanonu. Pinheiro v této souvislosti zmínil, že v Evropě hledá azyl 250 000 Syřanů. Dalších 7,6 miliónu Syřanů jsou vnitřními uprchlíky, kteří ztratili v zemi domov.

Válka může trvat roky 

Zpráva současně varuje, že konec konfliktu není na obzoru: „Žádný z nepřátel není před zhroucením, ale žádný není schopen zajistit naprosté vojenské vítězství,“ stojí ve zprávě, která zmiňuje, že všechny strany ve válce si zabezpečily dostatečnou podporu i územní zisky a operační schopnosti, aby mohly vydržet bojovat ještě několik dalších let.

Zpráva také uvádí, že je konflikt „stále více živen mezinárodními a regionálními mocnostmi v souvislosti s jejich geostrategickými zájmy“. Ačkoli žádná není jmenována, myšlen může být Írán na straně syrské vlády, ale také Saúdská Arábie a Katar podporující vzbouřence, nebo i Turecko potírající Kurdy.

Zmíněny jsou ale dopady: „Soupeření mezi regionálními mocnostmi o vliv vedlo kromě dalšího i k alarmujícímu nárůstu sektářského rozměru, podníceného intervencí zahraničních bojovníků a extremistickými duchovními.“

Bojovníci Islámského státu jsou obviňováni z vražd, mučení, znásilňování, sexuálního zotročování i násilí a násilného vystěhovávání. Fronta an-Nusra napojená na Al-Káidu zase ze šíření extrémistické ideologie v provincii Idlíb, kterou letos ovládla. Syrská vláda čelí kritice za nevybíravé letecké bombardování obytných čtvrtí, což vede k vysokému počtu civilních obětí.

Kvůli válkám nechodí do škol 13,7 miliónu dětí

Další zprávu o dopadu blízkovýchodních konfliktů na populaci ve čtvrtek vydal také Dětský fond OSN UNICEF. Konstatuje v ní, že 13,7 miliónu dětí na Blízkém východě, tedy 40 procent dětí ve školním věku, kvůli válkám nechodí do škol a že je narušena celá generace v této oblasti.

V Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi není v provozu přes 9000 škol. Loni OSN zaznamenala přes 200 útoků na školní zařízení v Sýrii, Iráku, Libyi, Súdánu, Jemenu a na palestinských územích.

Od roku 2011, kdy začaly boje v Sýrii, tam byla zavřena čtvrtina škol. Učitelé i děti jsou vystaveni násilí a únosům. Ze strachu přestalo své povolání vykonávat několik tisíc učitelů a mnoho dětí musí pracovat, aby přispěly do rodinného rozpočtu. Podle ředitele blízkovýchodní sekce UNICEF Petera Salamy potřebuje UNICEF letos ke zlepšení stavu školství na Blízkém východě dodatečných 300 miliónů dolarů (sedm miliard korun)

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám