Článek
Obnovení americké pomoci a podpory „by mohlo začít, když se vyženou teroristické milice od jakékoli státní instituce, odříznou se od podpory z iráckého rozpočtu a odepřou se platby bojovníkům těchto milicí,“ řekl americký diplomat podle agentury AFP.
Upřesnil, že Zajdi se musí vypořádat s nejasnou hranicí mezi proíránskými milicemi ve většinově šíitské zemi a státem. Dodal, že nepodceňuje to, jak je to složitý problém, ale na začátku by mělo stát jasné prohlášení, že teroristické milice nejsou součástí iráckého státu.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se stane příštím premiérem původně navrhovaný veterán irácké politiky Núrí Málikí, mohla by skončit veškerá americká pomoc. Zablokována už byla platba za ropu.
Propojení státu a milicí
Dosáhnout tohoto oddělení v převážně šíitské zemi, je těžké. Milice se většinou utvořily v první dekádě nového tisíciletí během sektářské války mezi sunnity a šíity, která propukla po americké invazi.
Svou pozici upevnily v desátých letech při boji proti teroristickému Islámskému státu. Milice se pak soustředily do zastřešujících Sil lidové mobilizace (PMF), které jsou součástí iráckých ozbrojených sil.
Mnohé milice, jako Katáib Hizballáh a Badr, jsou přímo placené Íránem a vyjadřují mu podporu za války mezi USA a Íránem. Nejde přitom jen o ozbrojené skupiny, Badr má i své politické křídlo, pročež je přirovnávána k Hizballáhu.
Od začátku války mezi USA a Íránem podnikly irácké šíitské milice na americká zařízení v Iráku více než šest set útoků. Z Iráku také útočily drony na Kuvajt nebo Saúdskou Arábii.
