Článek
„Žádné turecké jednotky tam nebudou,“ odpověděla v neděli mluvčí izraelské vlády Šoš Berdosianová na otázku novinářů ohledně složení dočasných mezinárodních stabilizačních sil, s jejichž nasazením počítá mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tyto jednotky by měly postupně převzít kontrolu nad bezpečností v pásmu od izraelské armády.
Zájem o zapojení do Mezinárodních bezpečnostních sil (ISF) v Pásmu Gazy projevily Egypt, Indonésie, Ázerbájdžán či právě Turecko. Viceprezident USA J. D. Vance v říjnu uvedl, že Ankara bude hrát v mírovém plánu konstruktivní roli, ale že Washington nebude Izraeli nic vnucovat, pokud jde o zahraniční vojáky na „jeho území“.
Ačkoliv Turecko udržuje s Izraelem diplomatické styky, dlouhodobě se k němu staví nepřátelsky. Postup židovského státu v Pásmu Gazy označuje za genocidu a zločiny proti lidskosti. Izraelská vláda tato obvinění odmítá a operace v Gaze označuje za akt sebeobrany poté, co teroristické hnutí Hamás 7. října 2023 vyvolalo válku bezprecedentní vražednou invazí na jih země.
Izrael má špatnou zkušenost s mezinárodními jednotkami dohlížejícími na mír v oblasti. Jako zcela neschopné se ukázaly jednotky UNIFIL v Libanonu, které měly zajistit mír a bezpečnost. Poté, co se Izrael v roce 2000 stáhl z jižního Libanonu, oblast zcela ovládlo šíitské radikální hnutí Hizballáh. To si z přítomnosti mezinárodních sil OSN nic nedělalo a za nerušeného vyzbrojování Íránem vyrostlo v hrozbu jak pro židovský stát, tak pro samotný Libanon. Vzhledem k rétorice Ankary se Izrael obává, že by turecké jednotky v Pásmu Gazy nebyly tak pasivní jako UNIFIL v Libanonu, ale podněcovaly by tamní protiizraelský odpor aktivně.
