Masakr v Íránu: exploze při pietě za Solejmáního zabily přes 100 lidí

Stanice BBC s odvoláním na íránská média uvedla, že k první explozi došlo kolem 12:20 našeho času v davu asi 700 metrů od kermánského hřbitova nazvaného Zahrada mučedníků, kde je Solejmáního hrobka. Druhá exploze, tentokrát v davu lidí, kteří se seběhli na pomoc obětem prvního výbuchu, se odehrála zhruba o 15 minut později. Proto jsou mezi oběťmi druhého výbuchu také záchranáři.

Polooficiální agentura Tasním blízká íránským revolučním gardám uvedla, že explodovaly dvě bomby, které byly odpáleny pomocí dálkového ovládání. Styl odpálení a načasování, kdy jedna z bomb exploduje o několik minut později než druhá, nahrává spekulacím, že strůjcem masakru by mohl být teroristický Islámský stát.

„Šli jsme směrem ke hřbitovu, když za námi náhle zastavilo auto a explodoval odpadkový koš. Asi tam byla bomba,“ citovala BBC s odvoláním na státní agenturu ISNA svědka výbuchu. „Slyšeli jsme jen zvuk exploze a viděli padat lidi,“ popsal.

Státní televize odvysílala záběry, na kterých zraněným pomáhají zdravotníci. „Naše týmy evakuují zraněné… Ale silnice blokují davy lidí,“ řekl státní televizi šéf Červeného půlměsíce v provincii Kermán Rezá Falláh.

Polooficiální web Nournews jen několik desítek minut po explozích uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví. Citoval místního představitele, který řekl, že v tuto chvíli není jasné, zda výbuch způsobily exploze plynových lahví nebo se jednalo o teroristický útok. Později se ale regionální správa v provincii Kermán podle BBC přiklonila k verzi o teroristickém útoku a Teherán večer vyhlásil za oběti útoku státní smutek.

Solejmání, velitel jednotek Al-Kuds, elitního expedičního sboru íránských revolučních gard, byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v iráckém Bagdádu.

Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán místo přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Solejmání „zařídil“ záchranu syrského prezidenta Bašára Asada, jemuž za vydatné podpory Ruska pomohl zatlačit rebely i teroristy z Islámského státu. Íránský generál měl také značný vliv Iráku, kde po pádu Saddáma Husajna pomohl místním šíitům dostat se k moci.

Traduje se, že jako jediný íránský generál jednal s duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím přímo, bez prostředníků. Jako oblíbenec nejvyššího vůdce získal také přezdívku Ajatolláhův meč. Elitní jednotky pod jeho velením kontrolovaly v Íránu údajně majetek za desítky miliard dolarů.