Palestinská lékařka při izraelském útoku přišla o devět ze svých deseti dětí, oznámili její britští kolegové

Podle informací zveřejněných šéfem pediatrického oddělení Násirovy nemocnice v Chán Júnisu Ahmadem al-Farraou izraelský útok zasáhl domov lékařky krátce poté, co ji její manžel odvezl do práce a vrátil se domů. Žena pak po úderu běžela ke svému domu, který nalezla v plamenech. Útok se zraněními přežili jen jeden z jejích synů a manžel, cituje z Farraova vyjádření list Times of Israel.

Izraelská armáda potvrdila, že v oblasti provedla útok, ale že cílem byli podezřelí operující poblíž izraelských vojáků. „Chán Júnis je nebezpečná válečná zóna. Před začátkem tamních operací jsme z oblasti civilisty kvůli jejich bezpečnosti evakuovali,“ stojí ve vyjádření armády, která dále uvedla, že zprávy o zabitých civilistech prověřuje.

Zatímco izraelská média čtenářům předložila pouze tvrzení palestinských doktorů a odpověď izraelské armády, v britských médiích se zpráva dostala na titulní strany, protože o smrti devíti dětí své kolegyně na Instagramu informovali britští lékaři Graeme Groom a Victoria Roseová, kteří též působí v Násirově nemocnici.

Právě Groom odoperoval jediného přeživšího potomka své kolegyně, jedenáctiletého chlapce. Ten podle dostupných informací stejně jako jeho otec v noci podstoupil dvě operace. Groom též uvedl, že se na zraněného manžela ptal kolegů – a ti mu řekli, že nemá „žádné politické ani armádní konexe a podle všeho není výrazný na sociálních sítích“.

Britský doktor ve videu dodal, že jeho kolegyně s rodinou bydlela poblíž čerpací stanice, a tak neví, zda útok zasáhl její dům přímo, nebo zda nezpůsobil rozsáhlý výbuch zásahem benzinky.

Teroristickým hnutím Hamás kontrolované ministerstvo zdravotnictví vydalo video trosek domu v Chán Júnisu, na němž je vidět, jak jsou z nich vynášena ohořelá těla dětí. BBC uvedla, že se jí pravost tohoto videa podařilo úspěšně ověřit. To znamená, že se podařilo určit, že video bylo skutečně pořízeno v pátek v Chán Júnisu a nejde o upravené záběry.

Agentura AFP později pořídila rozhovor s příbuzným doktorky al-Najjarové Youssefem al-Najjarem. „Dost! Mějte s námi slitování. Prosíme všechny země, mezinárodní společenství, lidi, Hamás a všechny frakce, aby s námi měli slitování. Z vyhnání a hladu jsme vyčerpáni. Dost!“ řekl reportérům al-Najjar.

Podle Hamásem řízené Civilní obrany si izraelské útoky v pátek v Gaze celkem vyžádaly více než sedmdesát mrtvých. Generální tajemník OSN António Guterres tentýž den veřejně varoval, že Gaza zažívá možná „nejkrutější fázi“ války, a zkritizoval izraelskou blokádu přísunu humanitární pomoci do palestinského teritoria, která začala v březnu. Tel Aviv ji prezentuje jako součást snahy přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmích.

Izrael blokádu sice tento týden částečně ukončil a do Gazy podle armádních orgánů v pátek dorazilo dalších 83 nákladních aut s moukou, potravinami, zdravotnickým vybavením a léky, ale OSN opakuje, že propouštěné množství ani zdaleka nestačí a je potřeba, aby do Gazy denně vjelo 500 až 600 aut s pomocí. Omezený přísun pomoci naopak tento týden podle všeho přispěl k tomu, že se konvoje staly terčem ozbrojeného rabování, zatímco se davy Palestinců zoufale shromažďovaly před pekárnami v naději, že se jim podaří získat chléb.

Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem hnutí Hamás na půdě Izraele, při němž bylo zabito přibližně 1200 lidí a dalších 251 lidí bylo odvlečeno do zajetí. Tam by se jich mělo stále nacházet asi 58, ale podle izraelských odhadů je jich naživu méně než polovina. Následná izraelská protiofenziva si zatím podle místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala více než 53 tisíc mrtvých. Tyto údaje považuje za poměrně přesné i izraelská armáda.