Záběry z nočního ostřelování Gazy

Tímto se s vámi loučíme u dnešní on-line reportáže a zítra se těšíme u té další.

Prezident Valného shromáždění OSN Dennis Francis svolal na čtvrtek jednání pléna kvůli pokračující válce mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás. Francis to členským státům oznámil v dopise, píše agentura AFP.

Konfliktem se od jeho začátku zabývají humanitární i diplomatické orgány OSN, minulý týden se sešla také Rada bezpečnosti, která však po vetu Spojených států nepřijala rezoluci k přerušení konfliktu z humanitárních důvodů. USA kritizovaly, že návrh nezmiňoval právo Izraele na sebeobranu a že nekonstatoval, že za humanitární krizi v Pásmu Gazy může Hamás.

Každý, kdo přivede do Gazy rukojmí, měl dostat 10 tisíc dolarů (235 tisíc Kč) na ruku a byt, řekl při výslechu izraelské kontrarozvědce Šin Bet a policii jeden ze zajatých teroristů z palestinského Hamásu.

„Pokyn byl unášet ženy a děti,“ popsal hlavní cíle akce ze 7. října. Podobně vypovídalo podle listu The Jerusalem Post i dalších pět zajatých ozbrojenců.

Hamás propustil ze zajetí dvě ženy, které držel jako rukojmí, uvedl mluvčí ozbrojeného křídla radikálního hnutí Abú Ubajdá. Tvrdí, že to bylo z humanitárních a zdravotních důvodů.

Nizozemský premiér Mark Rutte v Jeruzalémě svému protějšku Benjaminu Netanjahuovi vyjádřil „respekt za snahu odrazit útok (hnutí Hamás) a obnovit bezpečí Izraele“. Výroky Rutteho z jednání s šéfem izraelské vlády citoval server Times of Israel .

Netanjahu před Ruttem opět přirovnal palestinské radikální hnutí Hamás k teroristické organizaci Islámský stát a prohlásil, že Izrael bojuje „ve válce civilizovanosti proti barbarství“.

V době Rutteho setkání s Netanjahuem v nizozemském Haagu obsadilo přístupovou cestu k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) devatenáct propalestinských aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion, kteří třímali transparent s nápisem „Netanjahu je válečný zločinec“ a žádali soud pro izraelského premiéra. Nizozemská policie je zadržela a později propustila.

Premiér Spojeného království Rishi Sunak řekl v pondělí při debatě v britském parlamentu, že jeho země pošle do palestinského Pásma Gazy, které je pod kompletní izraelskou blokádou a každodenně čelí izraelským náletům, další humanitární pomoc ve výši 20 milionů liber (asi 565 milionů korun).

Podle Sunaka jde o jeden z nejvyšších příspěvků, které dosud vyspělé země Palestincům přislíbily.

Premiér se v projevu rovněž zabýval uspořádáním Blízkého východu po skončení konfliktu a vyzval k „nové kreativitě“ s cílem dosáhnout tzv. dvoustátního řešení, které počítá se vznikem samostatného a plnohodnotného Státu Palestina.

Je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v pondělí českým novinářům v Lucemburku řekl ministr Jan Lipavský. Jak dodal, Česká republika i několik dalších států na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Během debaty zazněla podle Lipavského pestrá paleta názorů. Nikdo podle něj nezpochybňuje potřebu doručit do Pásma Gazy humanitární pomoc, nicméně jak to logisticky vyřešit, není jednoduché. „Další otázkou je, jakým způsobem pomoc doručit, abychom věděli, že tím nepodporujeme další útoky proti Izraeli,“ řekl český ministr.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který dnešnímu zasedání v Lucemburku předsedal, ještě před jednáním uvedl, že okamžitou prioritou blízkovýchodního konfliktu je z pohledu Evropské unie právě doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy ostřelovaného Izraelem. Zmínil rovněž, že podle něj by věci pomohlo vyhlášení humanitárního příměří.

Otázka příměří ale podle Lipavského opět není jednoduchá. „Kladu si otázku, jakým způsobem bude to příměří s teroristickou organizací Hamás domluveno, aby byly vyřešeny humanitární otázky, když víme, že civilní obyvatelstvo je běžně využíváno jako živý štít,“ uvedl šéf české diplomacie. „Je tam hodně otazníků a je potřeba v té debatě pokračovat,“ dodal. Je podle něj potřeba diskutovat rovněž o budoucím uspořádání oblasti i o tom, co by mohlo přijít za správu Gazy poté, co bude Hamás odstraněn.

Město Gaza se v noci na pondělí stalo terčem odvetného ostřelování Izraelských ozbrojených sil (IDF), které v Pásmu Gazy v posledních 24 hodinách zasáhly zhruba 320 cílů teroristického hnutí Hamás a Islámského džihádu.

Podle palestinského ministerstva vnitra v důsledku těchto úderů mělo zemřít 266 Palestinců, z toho 117 dětí. Z nezávislých zdrojů ovšem nelze počet obětí ověřit.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje pouze na bojovníky teroristického hnutí Hamás, které často využívá obytné budovy jako úkryt.

Devatenáct propalestinských aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion v pondělí obsadilo přístupovou cestu k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu. Žádali souzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli jeho počínání ve válce s palestinským radikálním hnutím Hamás. Nizozemská policie je zadržela a později propustila, informovala agentura AP.

Premiér Státu Palestina Muhammad Ištája obvinil Západ, že dává Izraeli bianco šek k masovému zabíjení v Pásmu Gazy pod rouškou války proti Hamásu.

Podle Ištáji, citovaného deníkem The Times of Israel, „se okupační síly (izraelská armáda, pozn. red.) připravují k pozemní invazi, což přinese další zločiny, vraždy a nucené přesidlování obyvatel“.

Palestinský premiér také řekl, že výroky západních státníků o právu Izraele bránit se představují pro Izrael „politické krytí k masakrům a hromadné destrukci v Pásmu Gazy“.

Izrael v minulých dnech navštívili čelní představitelé západních zemí včetně prezidenta USA Joea Bidena, německého kancléře Olafa Scholze, italské premiérky Giorgie Meloniové a dalších. Šlo vesměs o symbolické návštěvy, jejichž cílem bylo vyjádřit podporu Izraeli v probíhajícím konfliktu.

Palestinská autonomie včetně úřadu premiéra sídlí v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu, s Pásmem Gazy územně nesouvisí.

Průnik bezpilotních letů do Izraele vypuštěných z Pásma Gazy i Libanonu ohlásila v pondělí izraelská armáda, informoval web listu Jerusalem Post s tím, že sirény protivzdušného poplachu se rozezněly v jihoizraelském městě Nir Oz.

Ozbrojené křídlo Hamásu později uvedlo, že bezpilotníky z Gazy poslalo na izraelské vojenské základny Chacerim a Ce'elim. Palestinští ozbrojenci také zveřejnili propagandistické video. Židovský stát nicméně později ohlásil zničení obou dronů.

Vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nyní důvěřuje jen 20,5 % židovských občanů a pouze 7,5 % arabských obyvatel Izraele. Vyplývá to z průzkumu nevládního Izraelského demokratického institutu, o němž informoval web The Times of Israel. Dodal, že jde o dvacetileté minimum, pokud jde o důvěru veřejnosti v izraelskou vládu.

Někteří ministři v Netanjahuově kabinetu přitom zvažují rezignaci kvůli postupu vlády před útokem Hamásu ze 7. října a kvůli bezprostřední reakci na něj, napsal zároveň v pondělí s odvoláním na své informace izraelský list Jedi'ot achronot.

Počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, uvedla v pondělí agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené radikálním hnutím Hamás.

Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a blokády po brutálním útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo 1400 lidí, většinou civilistů.

Počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, oznámila v pondělí agentura Reuters s  odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás.

Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a  blokády po brutálním útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo 1400 lidí, většinou civilistů.

Za izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přiletěl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, během pondělí a úterý budou následovat ještě francouzský prezident Emmanuel Macron a nizozemský premiér Mark Rutte, oznámil web The Times of Israel.

Končící nizozemský premiér Rutte by se měl zároveň setkat také s šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, oznámil jeho tým. Netanjahua od útoku Hamásu navštívila řada západních státníků - mimo jiné americký prezident Joe Biden či britský premiér Rishi Sunak.

Mezi prvními zahraničními státníky navštívil Izrael po útoku Hamásu ze 7. října český ministr zahraničí Jan Lipavský.