Článek
Průběh procesu, při němž byli zabiti tři obhájci [celá zpráva] a vyměněn soudce, byl opakovaně kritizován. Jeho odpůrci ho považují za nespravedlivý, protože se koná v době, kdy v Iráku ještě jsou americké jednotky.
Proces odsoudil například právník z týmu Husajnových obhájců v Ammánu Bušra Chalíl, který řekl: "To je výsměch justici a soudům, který vzešel od falešného a nelegálního tribunálu vytvořeného americkou okupací, který nikdy nemohl zajistit spravedlivý proces."
Také ředitelka iráckého programu newyorského Mezinárodního střediska pro transformující se justici Miranda Sissonsová nešetřila výhradami: "Rozsudek je důležitý, ale chybný krok. Vyzýváme soud, aby přijal konkrétní kroky, aby v odvolací fázi procesu konkrétní vady napravil. Považujeme za ně opakované politické vlivy, nedostatek důkazů a vážné porušení spravedlivého procesu."
Vatikán a organizace bojující za lidská práva jako Amnesty International označily trest smrti za starozákonní akt msty typu oko za oko, zub za zub.
Současný prezident Džalál Talabání na tiskové konferenci v Paříži prohlásil, že výrok odvolacího soudu je automaticky vykonatelný, takže případné provedení trestu smrti Talabání nebude muset podepisovat.
USA verdikt vítají, stal se ale součástí předvolebního boje
V neděli ho uvítal americký prezident George Bush: "Proces se Saddámem Husajnem představuje milník v úsilí iráckého lidu nahradit vládu tyrana vládou práva. Je to významný čin pro mladou iráckou demokracii a její ústavní vládu." [reakce politiků]
Podobně se vyjádřila i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová: " Dnešní rozhodnutí je nadějnou připomínkou všem Iráčanům, že vláda práva může triumfovat nad vládou strachu a že mírové prosazování justice má přednost před pomstou."
Vynesení rozsudku dva dny pře americkými volbami Kongresu je však opozičními demokraty vnímáno jako tah, jak získat hlasy voličů. Republikáni zatím podle průzkumů ztrácejí.
"Irácký soud oprávněně vynesl tento rozsudek," uvedl demokratický kongresman Tom Lantos, který má ve Sněmovně reprezentantů na starosti mezinárodní vztahy. Hned však dodal: "Ale tento vývoj nesmí odvrátit Američany, aby se více zabývali tématem: potřebujeme změnu naší politiky v Iráku."
Rozporné reakce v Iráku
Muslimský svět je rozdělen, zatímco šíite v Iráku i v sousedním Íránu rozsudek vítali, iráčtí sunnité jej odmítali. [celá zpráva] Spokojeni však nejsou ani lidé, kteří trpěli za Husajnova režimu. Husajn byl odsouzen v kauze Dudžajl, kde se jeho režim pomstil obyvatelům této vesnici v níž za války s Íránem militantní šíité spáchali neúspěšný atentát na Husajna. Při represích bylo zabito 148 obyvatel vesnice, kterou srovnali se zemí, rozsudky smrti podepsal Husajn.
Soudy za vážnější zločiny se mnohdy ani nerozběhly, teprve nyní Husajn čelí obvinění z genocidy Kurdů při operaci Ánfal, kdy bylo použito chemických zbraní. [celá zpráva]
Brutální likvidace šíitského povstání po válce v Zálivu ani útok na Kuvajt či použití otravných plynů za války s Íránem zatím neprojednává žádný proces. Kurdové se obávají, že v případě popravy Husajna už nebudou tyto případy dořešeny. Odložení exekuce, než skončí alespoň druhý proces, se zatím neplánuje.
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Otázkou je, jak se k popravě postaví irácký prezident Džalál Talabání, který je znám jako odpůrce trestu smrti. Přitom právě on je jedním ze dvou lidí, kteří mají rozsudek podepsat. Je však možné, že to za něj udělá někdo jiný.