Článek
Na záběrech, které přinesla agentura AP, je vidět zemětřesením poškozená budova v turecké provincii Hatay. Kus odpadlé fasády odhalil, že jeden z nosných sloupů je vyplněn pouze kamením.
Odborníci začali již krátce po zemětřesení upozorňovat, že příčinou zřícení mnoha budov byla jejich nestabilní konstrukce z nevhodných materiálů. V souvislosti se zřícením některých budov bylo v Turecku obviněno již více než sto lidí.
Mezi zřícenými domy v tureckém městě ční téměř netknutá stavba ze skla. Plní normy EU
Po posledním velkém zemětřesení v roce 1999 začala turecká vláda vybírat zvláštní daň, která měla zajistit peníze na to, aby nové budovy byly vůči zemětřesení odolnější. Opozice nyní vládu obviňuje, že vybrané prostředky utrácela nevhodně a také že více neprosazovala uplatňování správných stavebních předpisů.
„Léta jsme pořádali konference, psali zprávy a posílali je místním úřadům. Říkali jsme jim, že města, jako jsou Hatay a Gaziantep, zasáhnou velká zemětřesení,“ připomíná profesor Okan Tüysüz z Istanbulské technické univerzity. „Ale nikdo neposlouchal.“
Stavební amnestie
Na sociálních sítích se také objevilo video z roku 2019, v němž se turecký prezident Erdogan chlubí tzv. stavební amnestií, kterou „vyřešil stavební problém“ v provincii Kahramanmaraş, která patří k nejvíce postiženým oblastem. Později měl amnestii vyhlásit i v provinciích Hatay a Malatya, jež nedávné zemětřesení také zasáhlo velmi silně.
Amnestie měla spočívat v tom, že po zaplacení pokuty bylo možné pokračovat ve výstavbě, přestože úřady na budovách naleznou nedostatky. V celém Turecku se s využitím stavební amnestie údajně postavilo 3,1 milionu budov.
Erdogan se před čtyřmi lety chlubil amnestiemi pro domy, které se nyní zřítily
