Hlavní obsah

Íránské revoluční gardy testují útokem v Abú Zabí, kam až mohou zajít

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V pondělí se emirát Abú Zabí stal terčem útoku, který byl veden na jeho sklady ropy a letiště. Exploze cisternových aut si vyžádaly tři mrtvé. K útoku se přihlásili jemenští vzbouření šíitští Húsiové. Podle velvyslance Spojených arabských emirátů Jusúfa Utajby byly k útoku použity nejen drony, ale také střely s plochou dráhou letu a balistické rakety.

Foto: Planet Labs PBC, ČTK/AP

Satelitní záběr skladu ropné firmy ADNOC v Abú Zabí po vzdušném útoku. Vidět je stoupající kouř

Článek

I když Emiráty přisuzují útok Húsíům, mnohé nasvědčuje tomu, že za ním stály Íránské revoluční gardy, které si podle experta Milana Mikuleckého testují, kam až mohou zajít.

„Několik útoků kombinujících střely s plochou dráhou letu, balistické rakety a drony mířily na civilní cíle,“ uvedl Utajba.

„Několik jich bylo zničeno, pár z nich ale ne, a tři nevinní civilisté naneštěstí přišli o své životy,“ dodal velvyslanec.

Jedna ze střel z dronů zasáhla parkoviště u skladů národní ropné firmy ADNOC v průmyslové zóny u Mamury v Abú Zabí, kde parkovala cisternová auta.

Exploze cisteren u Abú Zabí si vyžádala tři mrtvé, k útoku se přihlásili Húsíové

Blízký a Střední východ

Zabiti byli dva Indové a Pákistánec, když se na místě po explozi rozhořel požár. Dalších šest lidí bylo zraněno. Policie oznámila, že podle předběžného šetření požár vznikl po útoku dronů.

Velvyslanec nesdělil, kolik bylo použito střel a kolik z nich bylo sestřeleno. Húsíové tvrdí, že odpálili pět balistických raket a řadu dronů s náložemi.

Šlo o nečekaný útok, Emiráty sice jsou součástí arabské koalice vedené Saúdy, která se zapojila do občanské války v Jemenu na straně prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího.

Ovšem většinu vojenských útoků podnikají Saúdové a role dalších členů je spíše podpůrná, kdy jsou zapojeni třeba do výcviku jednotek. Húsíové taky obvykle ostřelují raketami Saúdskou Arábii.

Byť i Emiráty tvrdí, že za útokem stáli Húsíové, existují o tom pochybnosti, protože by střely musely uletět 1800 kilometrů. Húsíové mají ve výzbroji balistické rakety Burkan-3, což jsou upravené íránské střely Kam, které ale mají dostřel jen 1200 km.

Jemenští vzbouřenci vypálili další raketu na Rijád, Saúdové ji zneškodnili

Blízký a Střední východ

„Nikdo oficiálně neříká, že jde o útok Íránu, ale Húsiové použitý typ dronů nevyrábějí,“ uvedl expert na oblast Milan Mikulecký.

Důvodem postoje Emirátů je totiž snaha dosáhnout mírového řešení a v Lize arabských zemí je podporují nejen spřízněné země v oblasti, ale také Katar.

Podle Mikuleckého je ještě jeden důvod, proč nemohli Húsíové útok podniknout; jde o dolet dronů, které navíc nesly nálože.

Drony vypálené z Jemenu by také musely letět přes území Saúdské Arábie, která na jihu soustředila právě kvůli střelám Húsíů prostředky protivzdušné obrany, cesta z Íránu je přitom mnohem kratší.

Zapojení Íránu do konfliktu

Írán podporuje jemenské vzbouřence nejen dodávkami zbraní, v září 2019 podnikl útoky na rafinérii Saudi Aramco, což prokázala analýza trosek střel. Íránské revoluční gardy jsou také zapojené do útoků na lodě v Perském zálivu.

A tam už nejde jen o konflikt mezi Saúdy i Íránem, ale i s Izraelem. „Íránské revoluční gardy provozují novodobé pirátství, když kladou miny a unášejí lodě s lidmi,“ připomněl Mikulecký únos jihokorejského tankeru Hankuk Chemi loni v lednu.

„Loď byla vydaná až poté, co byla Koreou vyplacena miliarda dolarů. Co je to jiného než státní pirátství,“ dodal.

Trosky dronů a raket ukazují na zapojení Íránu, uvedl k útoku na rafinérii Rijád

Blízký a Střední východ

„Útoků je celá řada, Íránské revoluční gardy zkoušejí, kam až mohou zajít,“ dodal Mikulecký a upozornil, že Evropa a Západ by neměly jen nečinně přihlížet.

„Až pak budeme muset zasáhnout, bude to bolestivější, než kdybychom zasáhli včas. Necháme-li situaci eskalovat a vyřeší jej místní monarchie, následek jejich konfliktu bude horší než covid,“ varoval Mikulecký před přehlížením problémů.

Podle něj by se mělo opět sáhnout k doprovodům lodí v konvojích jako za války tankerů v osmdesátých letech. „Není možné se vymezovat proti somálským pirátům a zavírat oči před státním terorismem.“

Domnívá se, že by se Evropa měla připojit k sankcím na Írán a nepostupovat jako v roce 2018 při americkém vypovězení dohody o íránském jaderném programu, kdy EU chtěla Íránu kompenzovat škody.

ANALÝZA: Západ má ještě v Afghánistánu šanci – Milan Mikulecký

Svět

Za ještě horší považuje středeční sdělení amerického prezidenta Joea Bidena, který o jednání s Íránem řekl: „Není čas to vzdávat. Dosáhlo se nějakého pokroku.“

Írán přitom odmítá dodržovat i původní podmínky dohody. Tento přístup Západu má i dopad na politickou situaci v Teheránu. „Agresivní část vedení Íránu zatlačuje tu umírněnou,“ vysvětlil Mikulecký.

Podle Mikuleckého je Írán nebezpečnější než Rusko. „Když porovnáme situaci s Donbasem, kde se Rusko chová nevyzpytatelně a agresivně, pořád máme větší jistotu, že nevyvolá jadernou apokalypsu,“ dodal.

Reklama

Výběr článků

Načítám