Článek
Zbraně se k Hizballáhu dostávají nejen přes námořní přístavy, ale také přes oslabené, ale stále funkční pašerácké trasy přes Sýrii, píše The Wall Street Journal.
Opětovné vyzbrojování narušuje dohodu o příměří, která utlumila boje mezi Izraelem a Hizballáhem měla zajistit, že Libanon bude postupně odzbrojovat militantní hnutí, izraelská armáda se začne postupně stahovat z libanonského území a ukončí se vojenská přítomnost Hizballáhu v jižním Libanonu.
Výsledek je zcela opačný. Hizballáh se nejenže odmítá zbraní vzdát, svůj arzenál začal doplňovat. Tvrdí, že zbraně potřebuje k obraně libanonské suverenity. Izraelská armáda na jihu Libanonu zůstala v pěti oblastech, které považuje za strategické.
Izrael ztrácí trpělivost, komentují situaci vojenští analytici. „Pokud bude Bejrút nadále váhat, Izrael by mohl začít jednat a následky by byly vážné,“ řekl Tom Barrack, americký velvyslanec v Turecku a klíčový americký vyslanec pro Libanon a Sýrii.
Libanonská vláda v demontáži pozic Hizballáhu pokročila pouze v nejjižnějších oblastech země. Další oblasti, jež jsou pod významným vlivem této organizace, jako jsou jižní předměstí Bejrútu a údolí Bikáa, zaznamenaly jen malý pokrok.
Vedení Libanonu je v nezáviděníhodné pozici, píše The Wall Street Journal. Tamější armáda je početně mnohem slabší než Hizballáh. Politická izolace organizace by mohla způsobit, že se šíitská populace v zemi, z níž mnozí Hizballáh podporují, bude cítit odsunuta na okraj zájmu. Strach z toho, aby Libanon nesklouzl zpět do občanské války, která ho sužovala od roku 1975 dlouhých patnáct let, je veliký, píše list.
„Libanonská armáda nemá zájem ani není připravena čelit Hizballáhu vojensky,“ řekla Randa Slimová, členka Institutu zahraniční politiky na Univerzitě Johnse Hopkinse a expertka na řešení konfliktů.
„Uvízli jsme. Libanonská vláda tvrdí, že přijala rozhodnutí odzbrojit Hizballáh, o což se pokouší na jihu od řeky Lítání. Ale neexistuje nic, žádné konkrétní plány na to, co s oblastmi na sever od Lítání,“ řekla Slimová.
Rostoucí frustrace jen dokládá, jak těžké je proměnit zastavení intenzivních bojů v trvalý mír.
Snaha obnovit ty části země, které byly poškozeny izraelskými údery, uvízla na mrtvém bodě, protože Hizballáh i libanonská vláda jsou bez peněz a západní státy a státy Perského zálivu se zdráhají financovat rekonstrukci, dokud odzbrojení nedosáhne většího pokroku.
Arabští zpravodajci tvrdí, že se Hizballáh vrací k více decentralizované struktuře, podobné tomu, jak fungoval v 80. letech. Organizace sice naverbovala nové bojovníky, aby se doplnily stavy, ale vojenské velení se nachází stále ve stavu chaosu. Hizballáh se přesto nevzdává. „Nemá pocit, že byl poražen,“ řekla Slimová.
