Článek
„Saúdové nereagovali, protože nikdo nečekal tak rychlé zhroucení a tak rychlý postup Húsíů,“ řekl v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Důvod rychlého postupu byl podle něho velmi prostý: Nikdo jim v něm nebránil. „Každý, kdo sleduje nejen Blízký východ, ví, že žoldnéřské armády obecně nemají vysokou motivaci umírat, ale mají vysokou motivaci odírat toho, kdo je platí,“ dodal analytik.
„Ukázalo se, že jemenské síly, které bojují proti Húsíům v žoldu Saúdské Arábie, nadsazovaly čísla svých bojovníků. To znamená, že tam, kde všichni očekávali, že tam stojí nějakých 35 tisíc bojovníků, jich bylo 10 tisíc. Zbytek byly mrtvé duše, na které se inkasovaly peníze a rozkrádaly se,“ vysvětlil Mikulecký.
Podotkl, že proti nim navíc nebojovali žádní bojovníci v pantoflích z pneumatik, jak si mnozí představují Húsíe, ale jednotky řízené Íránem.
USA jednaly promyšleně
Odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza popsal, proč se USA neangažovaly: „Teď je moderní obviňovat současnou americkou administrativu z nedomýšlení problémů, ale ona to vyhodnotila a domyslela. Co by bylo výsledkem pro Spojené státy? Rozhodně by to nebyla porážka Húsíů, protože by tam Spojené státy nebyly ochotny poslat pozemní armádu.“
„Proto se objevila zákulisní dohoda USA s Húsíi, že nebudou útočit na americké lodě. Spojené státy si vyhodnotily, že pro ně v tuto chvíli je přínosnější do konfliktu nezasahovat, protože relativní bezpečí proplutí amerických a jiných lodí jim přináší více, než se zapojit do konfliktu bez zjevného vítězství. Myslet si, že se Húsíové slezou z hor a kapitulují, je absurdní,“ dodal Bříza.
Mikulecký pak uvedl, že k rozhodnutí USA nezasáhnout přispěla i politika Rijádu, když Saúdská Arábie znemožnila Spojeným státům používat základny a svůj vzdušný prostor pro útoky proti Íránu.
„Byla to Saúdská Arábie, která vyslala svoji delegaci na pohřeb nejvyššího náboženského vůdce do Iránu. To celá řada zemí zálivu prostě neudělala. Byla to Saúdská Arábie, která ostentativně uzavřela obrannou alianci s Tureckem a s Pákistánem, jež měla být protiváhou amerického vlivu,“ uvedl analytik.
Mikulecký ještě dodal, že Pákistán se nepostavil k žádosti o pomoc vstřícně, protože konflikt vznikl ještě před uzavřením obranného paktu a tak se na něj pomoc nevztahuje.