Je Trump ve stavu narcistního kolapsu? Americký bloger varuje před nebezpečnými následky

Ve svém příspěvku na síti X si Stewartson sám odpovídá na otázku, jestli je Trump ve stavu narcistního kolapsu? „Ano podle většiny ukazatelů se zdá, že Donald Trump je ve stavu narcistního kolapsu nebo na jeho prahu.“

V bodech uvádí, co pro tuto hypotézu svědčí. K narcistnímu kolapsu může dojít, když narcistní jedinec trpí veřejným ponížením nebo ztrátou statusu, jeho základní představa o jeho velikosti se začíná rozpadat, opouštějí ho lidé, kteří jsou pro něj důležití a podporují ho, a jeho mylné představy o vlastní nadřazenosti jsou zpochybňovány nepopiratelnou realitou.“

Takový stav u narcistní osobnosti může vést k propuknutí vzteku nebo paranoidních představ, ke kognitivnímu chaosu, k popírání reality, k mimořádnému soustředění se na své nepřátele a k snahám o obnovení své falešné velikosti prostřednictvím pomsty nebo dominance.

Stewartson uvádí příznaky u amerického prezidenta, který podle něj především dál pokřivuje minulost: „Opakovaně tvrdí, vyhrál jsem volby potřetí, a neúspěchy nebo porážky prohlašuje za vítězství.“

Upozorňuje i na „posedlost nepřáteli, fixaci na rostoucí seznam zrádců, Obamu, Clintona, Bidena, novináře, představitele zpravodajských služeb, imigranty“.

„Spojení pokusili se ukrást volby se stává mytickým příběhem o zradě, a ne politickým argumentem,“ uvádí Stewartson.

Připomíná i některé další příznaky v projevech Trumpa, kde se objevují „nesouvisející odbočky, jako je výzdoba Bílého domu a nesmyslné opakování frází jako 12 milionů dolarů, falešná složka“.

„Podle Otto Kernberga (amerického psychoanalytika zaměřeného na ego a hraniční poruchu osobnosti a i o něco slabší narcistní poruchu osobnosti, pozn. red.) a dalších odborníků na patologický narcismus se ve chvíli, kdy je narcista zahlcen důkazy, které odporují jeho grandióznímu sebeobrazu, rozpadá jeho falešné já, což vede k vzteku a panice či psychotické obraně. Může vstoupit do psychotického nebo téměř psychotického stavu, kdy již nerozpoznává realitu a extrémně se soustředí na obnovení obrazu své velikosti často ničením možných nepřátel,“ uvádí bloger v příspěvku.

Varuje zároveň před možnými následky: „Narcista ve stavu kolapsu je nebezpečný. Často usiluje o pomstu, aby obnovil svou pozici. Může jednat impulzivně, zejména pokud ještě disponuje skutečnou mocí (právní, politickou, mediální nebo paramilitární). U někoho s Trumpovým vlivem se tento psychologický stav může projevit následovně - výzvami k masovým čistkám, násilí nebo zatýkání, pokusy destabilizovat instituce, aby zachoval svůj mýtus, a naprostým odtržením se od zákona nebo demokratických norem.“

Narcistní kolaps ale není formální diagnózou v americkém seznamu duševních poruch DSM-5 ani u nás. Není ani klinickým termínem na rozdíl od narcistické poruchy osobnosti, zařazené v roce 1980 do DSM- III.

Na zranění svého sebevědomí ale lidé s narcistickou poruchou osobnosti mohou reagovat defenzivně hněvem, pohrdáním anebo nezájmem, přičemž jsou zahlceni pocity šoku, zranění a studu.

Většinu z deseti diagnostických kritérií pro narcistickou poruchu osobnosti MKN-10 bude Trump splňovat.

Má velikášskou představu o vlastní důležitosti, je zaujat fantaziemi o absolutním úspěchu, což ukazuje jeho tvrzení, jak rychle ukončí válku na Ukrajině, má potřebu nekonečného obdivu, což potvrzuje jeho touha po Nobelově ceně míru.

Trpí také představou o své privilegovanosti, využívá mezilidských vztahů ve svůj prospěch, chybí mu empatie a má arogantní a zpupné chování. Částečně se ale tato porucha osobnosti často překrývá s dalšími, jako je disociální, hraniční, histrionská a paranoidní.

To, že Trump v projevech nepochopitelně odbočuje, ztrácí niť nebo se opakuje, může být i projevem stárnutí, které může přinášet zhoršení kognitivních schopností a zhoršení paměti.

Žádný americký psychiatr ani nenaznačil, že by trpěl Donald Trump nějakou duševní poruchou, protože ctí pravidlo, že se nesmějí diagnostikovat veřejné osobnosti, aniž by byly vyšetřeny.