Po Moralesově demisi vypukl v Bolívii chaos, spekuluje se o puči

Po rezignaci prezidenta Moralese složili své funkce také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu Adriana Salvatierraová a Victor Borda. Nemá tak kdo převzít povinnosti prozatímní hlavy státu, napsala AFP.

Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům proti výsledkům voleb, které byly označeny za zmanipulované. Po celé zemi se v ulicích střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci. Při protestech zemřeli nejméně tři lidé a na 400 osob bylo zraněno. Morales proto vyzval lidi, aby přestali útočit na domy jeho příznivců.

Mnozí lidé vyšli slavit do ulic konec 14leté vlády Moralese, který byl prvním indiánským prezidentem v zemi. Oslavy se ale zvrhly v násilí. V La Pazu desítky demonstrantů „podpalují autobusy”, uvedl na Twitteru podnik městské hromadné dopravy v La Paz. Televizní moderátorka Casimira Lemaová uvedla, že její dům shořel. Neznámí lidé údajně vyplenili i domov bývalého ministra Juana Ramóna Quintany a odnesli si odtud všechny dokumenty.

Pak ale Morales napsal na Twitter, že na něj byl vydán „nezákonný” zatykač a že jeho dům se stal terčem „násilných skupin” a že „pučisté pošlapávají právní stát”. „Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu,” napsal vůdce. Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijala 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít. Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. „Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století,” napsal Ebrard na Twitteru. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador napsal, že jeho země oceňuje „odpovědný přístup prezidenta Bolívie Eva Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí”.

Nový argentinský prezident Alberto Fernández prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. „Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách zvolit svou příští vládu,” uvedl levicový politik na Twitteru.

Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný „státní převrat” a „fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život v zemi”.

Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová agentuře ABI řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. „Jsme v pořádku a v bezpečí, ale oni chtějí spáchat masakr,” tvrdí diplomatka.

„Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi,” napsal na Twitteru venezuelský socialistický vůdce Nicolás Maduro. Podle něj byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda.