Článek
Obyvatelé Chile v plebiscitu rozhodovali, zda v této jihoamerické zemi přestane platit ústava z roku 1980, kdy v zemi vládl diktátor Augusto Pinochet. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě napovídaly, že ústava v referendu dostatečnou podporu nezíská.
Překvapení je, že odpůrci zvítězili tak jasným rozdílem. Návrh nové ústavy byl odmítnut ve všech chilských provinciích včetně progresivního hlavního města Santiaga de Chile.
Odpůrci nové ústavy v Chile slaví
Výsledek plebiscitu je porážkou i pro levicového prezidenta Gabriela Borice, který byl jedním z jejích nejhlasitějších zastánců a v hlavním městě loni ve volbách jasně zvítězil.
Boric porážku návrhu přiznal už v neděli. „Dnes chilský lid promluvil a udělal to hlasitě a jasně. Poslal nám dva vzkazy. Prvním je, že milují a oceňují svou demokracii. Druhým je, že chilský lid nebyl spokojen s navrhovanou ústavou, a proto se ji rozhodl ve volbách jasně odmítnout,“ uvedl.
Současně oznámil, že po referendu budou následovat změny ve vládě a že musí začít proces formulace další verze nové ústavy.
Výhrady k návrhu
Kritici nové ústavy tvrdili, že dokument rozšiřující sociální práva a dávající vládě větší odpovědnost za programy sociální pomoci, je příliš progresivní a zachází příliš daleko v otázce práv domorodých národů, kteří by měli automaticky garantovaná křesla v parlamentu.
Panovaly obavy, že zaručení práva na autonomii pro domorodá etnika, která tvoří asi 13 procent ze zhruba 19 milionů obyvatel Chile, by mohlo narušit územní celistvost státu.
Ústava kromě toho předpokládala i zrušení horní komory parlamentu a kladla důraz na ochranu přírody, což ale vyvolávalo obavy soukromých dodavatelů vody, a genderovou rovnost.
Dezinformace o nové chilské ústavě se šíří rychleji než zprávy, říká expert
Pravice označovala návrh za příliš levicový a měla pocit, že mnoho článků by se těžko převádělo do zákonů.
Ústava se začala připravovat po masových nepokojích z roku 2019. Tehdy vyšly po zdražení jízdného v metru do ulic statisíce lidí, kteří demonstrovali i za nápravu dlouhodobé sociální nerovnosti, reformu penzijního systému a za větší roli státu ve zdravotnictví či školství.
V referendu v říjnu 2020 se pro vytvoření nové ústavy vyslovilo 78 procent Chilanů. Loni v červnu vybrali členy ústavodárného shromáždění, kteří pak rok pracovali na textu.