Článek
Morales na Twitteru uvedl, že bolí opouštět Bolívii, ale že by se mohl vrátit mnohem silnější: „Sestry a bratři, odcházím do Mexika vděčný za šlechetnost mexické vlády spřízněného lidu, která nám poskytla azyl, aby ochránila naše životy. Opouštět zemi z politických důvodů bolí, ale zůstanu bdělý. Brzy se vrátím s větší silou a energií.“
Ještě předtím Morales vyzval své příznivce, aby se postavili „temným silám“, které ho donutily odstoupit.
Mexický šéf diplomacie Ebrard zveřejnil snímek Moralese, jak je v mexickém letadle přikrytý mexickou vlajkou: „Letadlo Mexických vzdušných sil už odstartovalo s Evo Moralesem na palubě. Podle mezinárodních konvencí je pod ochranou Mexika.“
Bolivijský exprezident Evo Morales v letadle do Mexika
Nabídka opakovat sporné volby nestačila
Moralese k demisi donutil tlak šéfa ozbrojených sil generála Williamse Kalimana.
Bolívií otřásaly protesty po prezidentských volbách, které vyhrál už v prvním kole Morales, i když odstup jeho protikandidáta Carlose Mesy nebyl tak velký, aby se nekonalo druhé kolo. Pochyby vzbuzovalo, že sčítání hlasů bylo na den přerušeno, a pak měl Morales dostatečný náskok. Když v neděli označila volby za neregulérní i Organizace amerických států, Morales slíbil jejich opakování. To se však nelíbilo Mesovi, podle kterého by se opakovaných voleb už Morales neměl účastnit. Generál Kaliman pak vyzval Moralese, aby podal demisi.
Mexický ministr zahraničí už v noci na pondělí označil tento postup za puč, stejný názor má i nový argentinský prezident Alberto Fernández a také nejbližší Moralesovi spojenci Kuba, Nicaragua a Venezuela.
Bolivijec zraněný při střetech mezi příznivci a odpůrci Evo Moralese
USA o puči nemluví. „Všechny události jasně ukazují, že bolivijský lid měl prostě dost vlády ignorující vůli voličů,“ řekl vysoký americký představitel listu The Guardian.
Obavy z role armády naopak dalo najevo Španělsko, které sice nehovořilo přímo o puči, ale uvedlo, že intervence armády „nás vrací zpátky k momentům z minulosti Latinské Ameriky“. Ta má dlouhou historii vojenských převratů, jen Bolívie jich zažila od roku 1839 desítky, několik jich bylo v 60. letech 20. století a zejména v letech 1978 až 1981.
Policii pomáhá armáda
Že nešlo o pokojnou demisi, potvrzují žhářské útoky na domy Moralesových příznivců i útok na venezuelské velvyslanectví. Vojenský vůdce země nařídil armádě, aby podpořila policisty potýkající se s příznivci prezidenta dotlačeného k demisi. Policie vyzvala obyvatele metropole La Paz, aby zůstali doma a dali najevo, že se připojují k armádě a její snaze o potlačení násilí ve vzniklém politickém vakuu.
Bolivijská policie v ulicích La Pazu
Mezitím se podařilo vyřešit i politickou krizi. Tajemnice senátu Jeanine Añezová prohlásila, že do voleb bude vykonávat funkci hlavy státu. Po rezignaci prezidenta Moralese složili své funkce také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu Adriana Salvatierraová a Victor Borda.
Morales, který se stal prvním bolivijským prezidentem z řad původních obyvatel, za čtrnáct let své vlády dokázal zečtyřnásobit HDP - ten v roce 2004 činil 9,5 miliardy dolarů a předloni už 37,8 miliardy, přičemž HDP na hlavu se ztrojnásobil, předloni činil 3393 dolarů. Snížil i extrémní chudobu v nejchudší jihoamerické zemi z 38 na 18 procent.