Američané se báli, že v Íránu nebudou mít s kým jednat

Americké obavy, že by Izrael mohl zhatit začínající mírové rozhovory, byly v dubnu natolik silné, že Washington dokonce prostřednictvím blízkovýchodních třetích zemí varoval Teherán před rizikem takového útoku, uvedl list The New York Post. Spojené státy se domnívaly, že židovský stát má zálusk na íránského ministra zahraničních věcí Abbáse Arakčího a šéfa parlamentu Mohammada-Bakra Kalíbafa, kteří byli nakonec hlavními aktéry mírových jednání.

Američtí představitelé připustili, že v rámci horské fáze konfliktu mohli být Arakčí a Kalíbaf s ohledem na své postavení pro Izrael, který byl odhodlán svrhnout teokratickou vládu islámské republiky, legitimními cíli.

„Poté, co se mírová jednání rozjela naplno, byl ale Washington přesvědčen, že jakýkoli pokus o zabití íránských politických představitelů by jednání ukončil a roznítil znovu tvrdé boje. Tím by se konflikt jen prodloužil,“ uvedl list.

Američané proto zatlačili na Izrael, aby Arakčího a Kalíbafa vymazal ze svého „likvidačního seznamu“, kde se spolu s dalšími vysokými íránskými představiteli ocitli ještě před únorovým začátkem americko-izraelských úderů na Írán.

Americko-íránská jednání byla totiž dříve zastavena izraelským útokem, při němž byl v březnu zabit klíčový stratég íránského režimu Alí Laridžání, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti a předseda Islámského poradního shromáždění.

Hrozba vztahující se k novým íránským vyjednavačům se stala ještě hmatatelnější, když se Kalíbaf podle zdrojů listu stal terčem „izraelské hrozby“ během dubnového návratu z jednání s USA zprostředkovaných Pákistánem.

Podle The New York Post íránské bezpečnostní síly během letu informovaly posádku, že do íránského vzdušného prostoru vstoupily dvě izraelské stíhačky a vyslovily obavy, že jsou „na čekané“.

Kalíbafův poradce Mahdí Mohammadí později uvedl, že letoun nouzově přistál v Mašhadu, kterému byli nejblíže. „Íránská delegace pak pokračovala do Teheránu po zemi,“ uvedl Mohammadí.

USA a Írán nakonec v červnu dospěly k rámcové dohodě, která předpokládá obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu a budoucí jednání o íránském jaderném programu. Ujednání ale neplní izraelské cíle, jimiž od začátku úderů byla změna íránského režimu, zničení proíránských ozbrojených hnutí v blízkovýchodním regionu a likvidace íránského jaderného a balistického programu. Židovský stát se také netají obavami, že díky dohodě s USA by se Írán mohl dostat k miliardám dolarů, o jejichž využití nakonec sám rozhodne.