Článek
Íránská vláda v minulosti trest smrti hájila tím, že ho omezila na „nejzávažnější zločiny,“ uvádí server BBC.
Kromě drog v letošním roce systém také četně trestal pro zločin vlastizrady. Jde například o celkem jedenáctého popraveného za údajnou spolupráci s Izraelem. V pondělí byl oběšen poté, co Nejvyšší soud zamítl jeho odvolání. O věci neinformovala média ani skupiny pro lidská práva.
Podle organizace Iran Human Rights přes polovinu popravených dostala nejvyšší trest za distribuci nebo požívání drog, 43 procent za vraždy, tři procenta za trestné činy „ozbrojené vzpoury proti státu“, „šíření korupce na Zemi“ a "nepřátelství vůči Bohu"; a jedno procento za špionáž. Mezi popravenými bylo 28 žen či 58 afghánských státních příslušníků.
Organizace Amnesty International uvedla, že popravy následovaly po nespravedlivých procesech, mučení a špatném zacházení.
Zločin proti lidskosti
„Zdá se, že Írán provádí popravy v průmyslovém měřítku. Odporuje to všem uznávaným standardům ochrany lidských práv,“ varovali v pondělí zvláštní zpravodajové OSN pro lidská práva v Íránu, kteří mají na starosti svévolné popravy, otázky menšin, mučení a další kruté tresty a lidská práva v Afghánistánu.
Z lidí, kteří byli oběšení za nezákonnou činnost v souvislosti s drogami, jich podle mezinárodního práva 499 nesplňovalo kritéria pro vynesení trestu smrti. V celách momentálně čeká dalších více než pět set lidí, kteří jsou „v procesu provádění“.
Další zásadní překážkou v boji za lidská práva je íránský návrh zákona o špionáži, který nově definuje „spolupráci s nepřátelskými státy“. Trestá smrtí i on-line komunikaci se zahraničními médii či takzvané „ideologické přizpůsobení“.
Experti OSN uvedli, že mezinárodní společenství nemůže „zůstat zticha tváří v tvář systémovému porušování“ a že státy „musí podniknout konkrétní diplomatické kroky, aby vyvinuly tlak na Írán.“
