Článek
Ukázal to průzkum sociologického institutu Insa pro deník Bild. Sondáž ukázala, že AfD dosáhla rovných 30 procent, zatímco Merzův blok křesťanských stran CDU/CSU se propadl na 18 procent.
Koaliční sociální demokraté (SPD) vicekancléře Larse Klingbeila a opoziční Zelení zaostávají, když dosáhli v průzkumu po 14 procentech.
„Tato čísla unionistickými stranami CDU a CSU otřesou. Průzkum je pro vládní strany fackou,“ poznamenal Bild. Občané jsou nyní podle listu s Merzovou vládou nespokojení tak jako ještě nikdy a se samotným Merzem je spokojen pouze každý šestý Němec.
🇩🇪 Laut einer INSA-Umfrage für BILD fällt die CDU/CSU unter Friedrich Merz auf 18 Prozent und erreicht damit einen historischen Tiefstand, während die AfD mit 30 Prozent einen Rekordwert erzielt. pic.twitter.com/NubNxo5lXA
— Nachrichten (@NewsFokus) October 3, 2026
AfD, kterou německá kontrarozvědka (BfV) považuje v některých spolkových zemích za „prokazatelně pravicově extremistickou“, jasně vyhrála před měsícem volby v Sasku-Anhaltsku a chce získat pozici zemského premiéra. Bude to mít ale složité, protože nezískala absolutní většinu.
AfD vyhrála také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, s největší pravděpodobností tam ale skončí v opozici, protože se proti ní spojí tři levicové strany. Své pozice posílila AfD i v Berlíně, kde ale nevyhrála a její místo v opozici je prakticky jisté.
Boduje hlavně bojem proti migraci
AfD byla založena v roce 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu společné evropské měny v době dluhové krize. Dnes získává popularitu především negativními postoji vůči migraci, zejména té nelegální.
Kriticky se AfD staví vůči vojenské pomoci Ukrajině, která se v roce 2022 stala cílem ruské agrese. Invazi AfD nicméně odsuzuje jako „z pohledu mezinárodního práva protiprávní“.
Současně AfD odmítá členství Ukrajiny v EU i NATO a požaduje zrušení protiruských sankcí.
