Článek
Brazilský volební úřad uvedl, že 80letý Lula da Silva, který usiluje o čtvrtý, avšak nikoliv po sobě jdoucí prezidentský mandát, ani 45letý Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, nezískají přes 50 procent hlasů potřebných k vítězství v prvním kole, uvedla agentura AP.
Bolsonarův výsledek z prvního kola předčil většinu předvolebních průzkumů. Ty předpovídaly, že Lula da Silva v prvním kole zvítězí o zhruba tři procentní body, uvedla agentura Reuters. Zároveň připomněla, že volby se konají po sérii vítězství pravicových stran a kandidátů spojených s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v různých zemích Latinské Ameriky.
„Brazílie chce změnu a z výsledků mám velkou radost,“ řekl Bolsonaro novinářům v Brasílii poté, co byly sečteny téměř všechny hlasy. Oznámil také „konec éry (Lulovy) Strany pracujících“.
Lula da Silva před svými příznivci v hotelu v Sao Paulu řekl, že byl přesvědčen o svém vítězství už v prvním kole. „Od zítřka začínáme novou kampaň,“ řekl a slíbil voličům ukázat, čeho jako prezident dosáhl.
Předvolební kampaň provázela výrazná polarizace mezi oběma hlavními kandidáty. Hlavními tématy byly bezpečnost a boj proti kriminalitě, ekonomika, role státu, ochrana Amazonie a brazilská suverenita ve vztahu ke Spojeným státům.
Bolsonaro vystudoval práva, už ve 21 letech byl zvolen poslancem regionálního parlamentu a od roku 2019 je federálním senátorem. V kampani slíbil, že bude pokračovat v politice svého krajně pravicového otce Jaira Bolsonara. Ten si nyní v domácím vězení odpykává trest 27 let za pokus o převrat, jehož se podle soudu dopustil tím, že se snažil zabránit Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta poté, co ho levicový politik porazil ve volbách v říjnu 2022. Flávio Bolsonaro slibuje mimo jiné radikální škrty v rozpočtu, snížení daní či tvrdý boj proti kriminalitě.
Prezidentem je Lula da Silva od ledna 2023 a v čele Brazílie stál také od ledna 2003 do konce roku 2010. Tehdy byl považován za nejoblíbenějšího prezidenta v historii země, mimo jiné proto, že vlivem svých sociálních programů dostal miliony Brazilců z bídy.
Právo hlasovat mělo téměř 160 milionů Brazilců. Kromě prezidenta v neděli volili také 27 guvernérů států, poslance regionálních parlamentů, všech 513 členů dolní komory Kongresu a 54 z 81 senátorů.
