Hlavní obsah

Uráží naše jídlo a ani by nám nepřišel na pomoc. Babišova slova pobouřila Poláky a všimli si i v Litvě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Slova poslance a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO), který zpochybnil českou pomoc v případě napadení Polska, vzbudila pozornost na české politické scéně i v sousední zemi a u dalších spojenců. Babiš později svá slova, jež pronesl v prezidentské debatě v České televizi, korigoval vyjádřením na Twitteru. Jeho vyjádření si všimli i v Litvě nebo Rumunsku.

Foto: dorzeczy.pl

Polský list Do Rzeczy blízký vládní konzervativní straně PiS se do Babiše pustil

Reklama

Článek

„Překvapivá slova kandidáta na prezidenta,“ napsal už v neděli večer k Babišovu výroku v debatě polský veřejnoprávní rozhlas polskieradio24.pl.

A nebyl zdaleka jediný.

Babišova slova zaznamenala také polská agentura PAP, stanice TVP nebo web Do Rzeczy, který je jinak blízký vládní straně PiS. Web své čtenáře upozorňuje, že situace se oproti té před měsícem dramaticky změnila a Babiš má velkou šanci volby vyhrát. Většina webů si následné korekce na Twitteru všimla, přesto se nad slovy v televizní debatě dále pozastavují.

Nejvíce dotčeným se však zdá být článek na polské mutaci webu Business Insider. Ten představuje Babiše jako „českého Donalda Trumpa a nejvíce kontroverzního politika v našem regionu“.

Babiš: Já chci mír, já nechci válkuVideo: Česká televize ČT24

„Prezidentský kandidát také nepatří k největším přátelům Polska. Před lety nazval naše potraviny ‚sračkami‘ a nedávno rozhořel konflikt kolem elektrárny Turów, který se za jeho vlády nepodařilo vyřešit,“ připomíná novinář Jakub Ceglarz.

Babiše popisuje jako „nepotopitelného“ politika těšícího se vysoké popularitě u části obyvatel. „Je obviněn z vydírání, praní špinavých peněz a zatajování majetku. A on se stejně vrací,“ stojí v textu.

Šok nad nedělními slovy o neochotě podpořit Polsko v případě vojenského napadení neskrýval třeba ani redaktor severu Defence.pl Bartłomiej Wypartowicz. „Kolegové Češi, netřeba se v soukromých zprávách omlouvat. To jsou Babišova slova, ne vaše,“ uklidňoval své sledující na Twitteru a k příspěvku přidal archivní fotografii Petra Pavla s papežem Janem Pavlem II.

V podobném duchu ujišťoval uživatele i vlivný twitterový účet Visegrad24 informující o dění ve střední Evropě. Sdílel reakci lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského, který napsal, že kdyby kterýkoli z aliančních partnerů byl vojensky napaden, Česko by mu přišlo na pomoc.

Ruská státní agentura TASS napsala o debatě strohý zpravodajský článek, který však opatřila titulkem zapadajícím do ruského narativu: „Kandidát na českého prezidenta Andrej Babiš slíbil, že zabrání válce a zachová mír.“

„Určitě ne“. Litevci si také všimli

Bývalý premiér a uchazeč o nejvyšší ústavní funkci neznejistil pouze Poláky, ale i naše spojence v pobaltských státech, které se z geografických důvodů cítí Ruskou federací nejvíce ohroženy. Do titulku si server LRT dal Babišova slova „Určitě ne“.

Podstatu celé kontroverze pak lakonicky shrnuje rumunský web Ziare. „Bývalý premiér ze země NATO oznamuje, že v případě Putinova útoku v Evropě nebude bojovat s Ruskem.“

Babiš by nevyslal vojáky na pomoc napadenému Polsku, později se opravil

Prezidentské volby

„Jsme členem NATO, které je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v Alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože je to klíčová garance bezpečnosti České republiky,“ uvedla v reakci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na Twitteru si později rýpla do Babišova tvrzení, že je diplomat. Ujištění 29 spojenců v NATO, že se na ně ČR v případě jejich napadení vykašle, označila za „velký diplomatický majstrštyk“.

Babiš v televizní debatě, v níž se utkal s protikandidátem Petrem Pavlem, odpovídal na otázku moderátora, zda by Česko mělo poslat vojáky na pomoc Polsku či pobaltským státům, jež jsou českými spojenci v NATO, v případě jejich napadení.

„Ne, určitě ne. Já chci mír, já nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ uvedl.

Anketa

Měli byste pochopení, kdyby spojenecké země v rámci NATO odmítly pomoc napadenému Česku s odůvodněním, že samy chtějí mír?
Ano
5,1 %
Ne
94,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 43156 čtenářů.

Opravil se na Twitteru

Později to korigoval na Twitteru s tím, že v duelu vůbec nechtěl na hypotetickou otázku odpovídat. „Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili,“ napsal Babiš, který na tématu války a míru postavil část své prezidentské kampaně.

„Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ dodal ještě s odkazem na článek Severoatlantické smlouvy. Za pozornost stojí, že na Facebooku, který většina jeho příznivců používá více než Twitter, nic nenapsal.

„Představa, že bychom hypoteticky měli prezidenta, který v klíčové bezpečnostní otázce řekne naprosto mimózní prohlášení v živém vysílání a až s odstupem času, když zjistí, co spustil za lavinu i mezinárodní ostudy, tak začne brát zpátečku. To je myslím silná motivace toto nedopustit!“ uvedl ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS) Babiš Českou republiku u Poláků, v Lotyšsku, Litvě či Estonsku zostudil. „To je diplomacie hadrníka a budižkničemu, která vrhá ČR do mezinárodní izolace a opovržení. V pátek a v sobotu ho musíme zastavit!“ napsala k blížícímu se druhému kolu voleb.

„Řekl bych, že na návštěvu Polska nebo pobaltských zemí může A. B. po dnešku zapomenout. V jakékoliv funkci…,“ glosoval ohlasy senátor Jiří Růžička (za KDU+ODS+STA+TOP).

„Takový chaos si dovolit nemůžeme,“ reagoval na Babišův výrok a jeho následnou korekci jeho protikandidát v prezidentské volbě Petr Pavel.

Přepis z televizní debaty na ČT

Moderátor: Já bych se rád vrátil k Ukrajině, pánové, jestli dovolíte. Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?

Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.

Moderátor: Do otevřeného konfliktu v případě napadení.

Babiš: A proč bychom měli mít otevřený konflikt?

Moderátor: Pokud by nastal, byl byste vrchním velitelem ozbrojených sil.

Babiš: Já chci mír.

Moderátor: Moje otázka zní, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.

Babiš: Já jsem nebyl vrchním velitelem ozbrojených sil. Jo pokud bych byl…

Moderátor: Ano, pokud byste byl, a ne že jste byl.

Babiš: Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce. Vláda mluví o válce.

Moderátor: Počkejte, zpátky, to jsou ale spojenecké závazky.

Babiš: Ano, ale já nechci válku.

Moderátor: Dobře, nikdo asi nechce válku. Nikdo rozumný nechce válku…

Babiš: Tak něco pro to udělejme.

Moderátor: Počkejte, moje otázka zní, zda pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy…

Babiš: Proč by bylo napadeno?

Moderátor: Ne…pokud…pokud…zda by Česko mělo poslat vojáky na obranu těchto spojenců?

Babiš: Já říkám, že to je čistě teorie. Já říkám, že světoví lídři, a kdybych byl já prezident a už jsem to vysvětloval xkrát… Já jsem mimochodem navštívil…

Moderátor: Pane Babiši, odpověď na otázku…

Babiš: Já vám to vysvětlím. Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.

Moderátor: Ale víte, na čem je založená kolektivní obrana NATO. Jeden pomáhá druhému v případě, že je napaden.

Babiš: Já vím, ale my máme zabránit válce. Vy chcete válku? To vypadá, že vy dva chcete válku. Já nechci válku. Já chci mír.

Moderátor: Já se ptám, pokud, opět opakuji, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, to je jednoduchá otázka.

Babiš: Nebude napadeno, musíme tomu zabránit.

NATO se musí změnit na útočný pakt. Jak „diplomat“ Babiš snil o potápění prázdných lodí pašeráků

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám