Hlavní obsah

Jaromír Soukup – televizní moderátor, který chtěl kandidovat na prezidenta

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jaromír Soukup se narodil 22. února 1969 v Mariánských Lázních. Po studiu práv začal podnikat v oblasti mediálních firem a vydavatelství, působil také v politice. Od roku 2017 vede několik politických, zpravodajských a diskuzních pořadů na TV Barrandov, jejímž je mediálním ředitelem. V roce 2021 oznámil, že hodlá kandidovat na prezidenta ve volbách 2023. Nakonec však nekandidoval.

Foto: TV Barrandov

Jaromír Soukup

Článek

V médiích se začal Soukup zčásti pohybovat již během svých studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která dokončil v roce 1995. O dva roky dříve založil mediální agenturu Médea, které je majoritním vlastníkem. Na přelomu století založil vydavatelství Empresa Media a v roce 2012 koupil TV Barrandov, v jejímž čele stanul jako generální ředitel.

V roce 2017 se postavil před televizní kamery a začal moderovat hned několik pořadů. Těmi se díky jejich občasné kontroverzi dostal do povědomí nejen diváků televize, ale i médií a lidí, kteří tuto stanici zpravidla nesledují.

Z výčtu pořadů, které TV Barrandov na svých stránkách nabízí, je spjata přímo s Jaromírem Soukupem zhruba třetina z nich. Ne všechny jsou přitom politického, zpravodajského nebo diskuzního charakteru; televize nabízí také pořady „Jak zbohatnout“ nebo „Vaření se Soukupem“, ve kterých má ředitel rovněž hlavní roli.

Prim v jeho moderování nicméně drží právě politika a komentování současného dění ve společnosti. Mezi Soukupovy nejznámější počiny na Barrandově patří pořad Týden s prezidentem Jaromíra Soukupa, ve kterém debatoval s Milošem Zemanem, diskusní pořad Duel Jaromíra Soukupa, Aréna Jaromíra Soukupa, Kauzy Jaromíra Soukupa nebo Týden podle Jaromíra Soukupa.

Jaromír Soukup chce kandidovat na prezidenta

Domácí

Kontroverze

Moderování vlastních pořadů se nicméně neobešlo bez kontroverzí.

V roce 2019 se například pražský městský soud zabýval Soukupovými výroky v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa na adresu České televize. Ta nepožadovala žádné finanční zadostiučinění, ale patřičnou omluvu v jednom z pořadů Jaromíra Soukupa, omluvu na webu televize Barrandov a omluvné dopisy ČT a Radě České televize. Soudkyně dala ČT za pravdu v plném rozsahu.

Šlo například o Soukupův výrok, že „Česká televize nepodléhá vůbec žádné kontrole toho, jak efektivně nakládá s šesti miliardami korun, které od nás vybere“. Mezi další výroky patří Soukupovo tvrzení, že „každý měsíc chodí z vašeho účtu 135 korun do instituce, která na vás úplně kašle“, že „v televizi je dost darebáků a podvodníků“, případně, že Česká televize je „pohrobek socialismu“.

Soukup k tomu ve svém prohlášení uvedl, že považuje trestní oznámení České televize kvůli jeho výrokům za důkaz arogance a nadřazenosti.

Na Soukupa ČT podala také trestní oznámení kvůli jeho vulgárním výrokům na adresu jejího pořadu Newsroom a redaktorů Nory Fridrichové nebo Luboše Rosího. „Luboši Rosí, ty blbe, ty kluku jeden ušatej, tohle je pro tebe sólokapr jako kráva. Kreténe. Sólokráva,“ nechal se například slyšet Soukup. Svoje výroky hájil tím, že se jedná o satiru.

Barrandov rovněž během uplynulých let čelil několika pokutám. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) uložila pokutu 200 tisíc korun Barrandovu za pořad Moje zprávy nebo 200 tisíc korun kvůli nevyváženým příspěvkům o reklamní společnosti JCDecaux.

Další Soukupovy výroky, tentokrát o Národním divadle, jeho fungování a nehospodárné činnosti, byly podle Rady předkládány jako fakta, přičemž vedení Národního divadla nedostalo prostor se k těmto domnělým faktům vyjádřit. TV Barrandov za to dostala další pokutu ve výši 250 tisíc.

Politické angažmá

Soukup se angažoval také v politice. Financoval volební kampaň Strany zelených v parlamentních volbách 2006, rovněž spoluvytvářel její ekonomický program. Po volbách vyjednával s koaličními partnery část ekonomického programu vlády a následně byl nominován do funkce náměstka ministryně školství mládeže a tělovýchovy. Na postu vydržel od ledna do října 2007.

Po konfliktu s vedením strany v čele s Martinem Bursíkem financoval volební kampaň Olgy Zubové a její Demokratické strany zelených, za kterou jako člen kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009. Byl na 9. místě kandidátky, ale neuspěl. DSZ získala pouze 0,62 % hlasů.

V roce 2010 v době předvolební kampaně nepřímo podporoval stranu Věci veřejné výhodnými cenami propagace a inzertních ploch a jeho firmy této straně poskytovaly i analytické a PR služby.

Soukup oznámil v roce 2019 vznik hnutí List Jaromíra Soukupa ve své televizi Barrandov. Hnutí mělo podle Soukupa bránit národní zájmy před zkorumpovanými politiky a oligarchy. V březnu pak Soukup uvedl, že se nechystá být předsedou hnutí a neplánuje za něj ani kandidovat ve volbách.

Nejvyšší správní soud (NSS) pozastavil činnost hnutí v listopadu 2020, protože v půlroční lhůtě neustavilo své orgány, nesplnilo tak zákonnou povinnost. V březnu 2022 bylo hnutí rozpuštěno.

Kandidatura na prezidenta

V dubnu 2019 oznámil své rozhodnutí kandidovat v prezidentských volbách 2023, opět ve své televizi Barrandov.

„Když vidím docela slušnou podporu ve výzkumech, vysokou známost mého jména, skoro 90 procent, a poměrně málo lidí, zhruba jenom okolo deseti procent, kteří mě opravdu nemusí, tak o tom uvažuji. Uvidíme, jak to dopadne,“ uvedl Soukup s tím, že kandidovat skutečně zkusí.

Nakonec však vůbec nekandidoval.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám