Článek
Podle ústavních právníků není takový postup v rozporu s volebním zákonem. Ministerstvo vnitra, které nyní přezkoumává platnost kandidátních listin, Baštův podpis podle nich uzná.
„Zákon tomu nebrání, není tam ustanovení, které by něco takového vylučovalo,“ řekl Právu ústavní právník Jan Kysela. „Ministerstvo vnitra hledá, co je v zákonu zakázáno. A co zakázáno není, to akceptuje,“ doplnil Kysela. „Podobný postup může být i u některých senátorů, kteří také kandidují,“ míní.
Oba senátoři, kteří se ucházejí o Hrad, tedy Marek Hilšer a Pavel Fischer, ale podpisy senátorů zveřejnili a ten jejich tam chybí.
Kandidáti na prezidenta: Kdo vše se ucházel o Hrad
Wintr: Není to překážka
Podobně jako Kysela to vidí i ústavní právník Jan Wintr. „Rozhodně to není překážka. Jako poslanec mandát má, a tak může na prezidenta navrhovat kohokoliv včetně sebe samého,“ řekl Právu Wintr. „V tajné volbě v rámci parlamentu poslanci také určitě hlasují pro sebe,“ dodal.
Pokud by Bašta nechtěl podepsat kandidátku sám sobě, musel by lovit jeden podpis mezi poslanci jiných klubů.
Právě Wintr v rozhovoru pro pondělní Právo řekl, že se už pět let vede spor o to, jestli mohou poslanci a senátoři podepsat kandidátní listinu jednomu prezidentskému uchazeči, nebo více z nich.
Ministerstvo vnitra, které má rozhodující slovo, podle něj akceptuje podpisy jednoho zákonodárce na více kandidátkách. Naopak Nejvyšší správní soud, který na volby dohlíží, se drží výkladu, že zákonodárce může navrhnout jen jednoho kandidáta.
Wintr: Kandidátku nelze podat před vyhlášením volby
