Hlavní obsah

Babišovy trampoty s Polskem

25. 1. 2023, 14:23

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš před druhým kolem volby hlavy států má problémy s Polskem. V neděli v České televizi řekl, že by Polsku v případě napadení Ruskem neposlal na pomoc české vojáky. Snad aby napravil dojem, uvedl ve středu v duelu na Novinkách, že kdyby se Československo v roce 1938 bránilo, Poláci by mu přišli na pomoc. Nabil tak na kontr Petru Pavlovi.

Andrej Babiš a Petr Pavel k roku 1938Video: Novinky

 

Reklama

Článek

Oba politici se vyjadřovali k obraně. Na dotaz, jak mělo Československo postupovat v době mnichovské krize, zda mělo odmítnout dohodu a vojensky se postavit hitlerovskému Německu, odpověděl Babiš: „Ano, měli jsme se bránit. Byla to zrada našich spojenců, určitě by to přineslo oběti, ale jsem přesvědčen, že kdybychom se bránili, tak by nám přišli na pomoc Poláci a naši spojenci.“

I Pavel si myslí, že jsme se měli v roce 1938 bránit, ale o pomoci spojenců má své pochybnosti, jak plyne z jeho vyjádření. Do svého soupeře si rýpl kvůli jeho nedělnímu vyjádření, že by v případě ruského útoku na Polsko neposlal české vojáky na pomoc: „Ony se tehdy ty velmoci zachovaly pragmaticky, tedy tak jak by se asi zachoval Andrej Babiš ve vztahu k Polákům.“

Připomněl však, že vztahy Československa a Polska tehdy byly jiné než dnes. „Pokud jde o Polsko, tak tam zase připomenu jinou historickou událost, a to že v té době nám Polsko zabralo část Těšínska. Tam bych tedy moc na pomoc Poláků nespoléhal,“ zkorigoval Pavel historické reálie.

„Tak jednou jste pro Poláky, potom jste proti Polákům, tak máte v tom chaos,“ reagoval na to Babiš.

Vy a diplomat? Spíš slon v porcelánu, pustil se Pavel do Babiše v duelu na Novinkách

Prezidentské volby

Polské územní požadavky

Bývalý náčelník generálního štábu byl přitom k Polákům ještě docela shovívavý. Připojili se tenkrát k Němcům, i když jim tehdejší prezident Edvard Beneš nabídl Fryštátský okres a Český Těšín. Adolf Hitler jim nabídl víc. Polské nároky zahrnul do Godesberského memoranda, které vydal 24. září 1938. Vůdce, který od 22. září jednal v Bad Godesbergu s britským premiérem Nevillem Chamberlainem, v něm požadoval větší území než při jednáních v půlce září v Berchtesgadenu. Chtěl, aby Československo splnilo do konce září nejen německé nároky, ale také polské požadavky na odstoupení Těšínska.

Chamberlain znechucený rostoucími Hitlerovými požadavky sice odjel, Československo německý návrh odmítlo a 23. září vyhlásilo mobilizaci. Zastánci appeasementu však s Hitlerem dále jednali ve snaze zabránit válce, protože führer 27. září pohrozil úplným obsazením Československa, které mobilizovalo.

První válku vedlo Československo s Polskem

Domácí

Jednání v Mnichově bylo zahájeno 29. září. O den později, kdy byla podepsána dohoda, dala současně Varšava Praze ultimátum, že jí musí odstoupit 900 km čtverečních. Polská armáda, která k hranicím vyslala 35 000 vojáků, je začala obsazovat 2. října

Napjaté česko-polské vztahy

Vztahy mezi Československem a Polskem byly od konce první světové války špatné, byť 26. října 1918 ve Filadelfii vznikla Demokratická středoevropská unie tvořená deseti národy, v jejímž čele stanul Tomáš Garrigue Masaryk a jeho zástupcem byl Ignacy Jan Paderewski. Jednotlivé země však měly územní spory, které vyústily v několik vojenských střetů a unie se rozpadla po pár dnech 1. listopadu, když propukla polsko-ukrajinská válka o Lvov.

Českoslovenští vojáci zaútočili na Polsko 23. ledna 1919 s cílem získat kontrolu nad klíčovou železniční tratí na Slovensko přes Jablunkovský průsmyk. Sedmidenní válku Čechoslováci vyhráli, vztahy obou zemí však byly na bodu mrazu. Snaha vyřešit je pomocí arbitrážní česko-polské dohody z roku 1925 padly o rok později, když se po převratu v Polsku chopil moci Józef Piłsudski.

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci podepsalo Polsko s Německem pakt o neútočení. Polsko vidělo jako hlavního nepřítele Sovětský svaz. Polský ministr zahraničí Józef Beck sice po podpisu paktu s Německem řekl Francii, že by se Polsko nepřipojilo k německému útoku s cílem obsadit Sudety, ale snahou polské vlády bylo získat celé Těšínsko. Beckovi nestačilo odstoupení Fryštátského okresu a Českého Těšína, které nabídl v září 1938 Beneš.

Babišova představa, že by Polsko přišlo Československu na pomoc, je tak vysoce nepravděpodobná. Stejně jako představa, že by přišli na pomoc Francouzi. Ani oni, ani Britové nepomohli Polsku v září 1939, i když sami vyhlásili Německu válku.

Zeman Babišovi moc nepomohl: Ruský útok už není hypotetická otázka 

Domácí

Prezidentské volby 2023

V prezidentských volbách 2023 zvítězil generál ve výslužbě Petr Pavel, který v druhém kole porazil poslance Andreje Babiše. Volební účast byla přes 70 %. Inaugurace historicky čtvrtého prezidenta ČR proběhne 9. března 2023.

Reklama

Související témata:

Výběr článků