Hlavní obsah

Poznáte, kdo je kdo? Jména stran mohou nepozorné voliče zmást

Jméno politického subjektu je pro voliče často nejdůležitější údaj na volebním lístku. V Česku je aktuálně registrovaných 248 aktivních politických stran a hnutí. Několik z nich se však hlásí k natolik podobným myšlenkám a jménům, že to voliče může zmást.

Foto: Radek Plavecký, Novinky

V říjnu se budou konat komunální volby, ilustrační foto

Článek

Existuje například několik různých stran hlásících se k sociálnědemokratickým ideám. Mezi ty nejznámější patří Sociální demokracie (SOCDEM) s předsedou Jiřím Nedvědem a Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD), do jejíhož čela se nedávno postavil bývalý předseda původních sociálních demokratů Jiří Paroubek. Vedle nich je také Nová sociální demokracie (NSD), kterou letos v červnu založil další z expředsedů Vladimír Špidla.

„Můžeme se bavit o tom, že to je pro voliče matoucí, ale u těch nadcházejících voleb je to trochu jedno,“ uvedl Lubomír Kopeček z katedry politologie Masarykovy univerzity a připomněl, že pro nadcházející volby nepostavily sociálně demokratické subjekty dostatek kandidátů, aby k nějakému matení voličů mohlo vůbec dojít.

„Máme tu lidi, kteří odešli ze Sociální demokracie a zkouší s tím prorazit v prostoru, který je ale hodně vyplněný ANO a Andrejem Babišem,“ vysvětlil rozdrobení nejstarší české politické strany Kopeček.

Zmatení si mohli připadat i voliči komunistů. Kromě Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), jejíž šéfkou byla donedávna europoslankyně Kateřina Konečná, totiž existuje i Komunistická strana Československa (KSČ). Ta se na rozdíl od KSČM hrdě hlásí k dědictví stejnojmenné strany, která vznikla v roce 1921 a mezi lety 1948 a 1989 totalitně vládla Československu.

Voliče by také mohla překvapit hnutí Naše Česko a Odvážné Česko. První jmenované založil jihočeský hejtman Martin Kuba po svém odchodu z ODS. Za Odvážné Česko kandiduje do Senátu Margita Balaštíková. Jako dlouholetá členka ANO měla být loni trojkou na zlínské kandidátce hnutí ve volbách do Poslanecké sněmovny. Po několika aférách, kdy se například pokoušela dojednat zastřelení psa, který patřil přítelkyni jejího exmanžela, ji ale hnutí vyškrtlo.

Názvy politických subjektů v minulosti vedly i k několika soudním sporům. Před osmi lety se Starostové a nezávislí (STAN) obrátili na Městský soud v Praze kvůli názvu jiného politického subjektu Starostové pro Prahu. Pod ním si kandidátku zaregistrovalo Hnutí pro Prahu, zdůvodňovalo to tím, že na ní je i několik starostů.

Zástupcům STAN vadilo, že názvy mohly být pro voliče zaměnitelné, a po soudu požadovali, aby registraci kandidátky zrušil. Když jim Městský soud nevyhověl, obrátili se na Ústavní soud. Ten sice uznal, že je nepřípustné, aby volební strany kandidovaly pod jménem, které je zaměnitelné se jménem jiného subjektu, ale žádost STANu také nevyslyšel. Podle rozhodnutí z ledna 2019 byly názvy obou stran dostatečně odlišitelné.

Podobný spor řešila i ČSSD a SOCDEM. Když se Česká strana sociálně demokratická přejmenovala na Sociální demokracii, jejich uvolněnou zkratku ČSSD využila strana Česká suverenita. Ta si prodloužila název na Česká suverenita sociální demokracie a zkratku přebrala. SOCDEM reagovalo právními kroky, soud však žalobu odmítl s tím, že právo využívat zkratku sociální demokraté ztratili, když se přejmenovali.

Výběr článků

Načítám