Článek
Přirozeně nechyběly ani úvahy o roli prezidenta při formování nové vlády, tradičně démonizující jeho osobu. Ty však rychle vystřídalo rozebírání jeho zdravotního stavu, často v nechutné, bulvární formě.
Překvapení se týkalo především vítězství koalice Spolu
Zveřejnění kauzy Pandora Papers pět dní před volbami a předvolební video Piráta Jakuba Michálka před vilou Andreje Babiše ve Francii se na jedné straně s netajeným nadšením přirovnávaly k návštěvě Igora Matoviče těsně před slovenskými volbami na francouzské Riviéře, kde natočil vilu exministra Jána Počiatka.
Slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss
Nejedno překvapení
Překvapení se týkalo především vítězství koalice Spolu. Obecně se totiž očekávala výhra ANO o nějaké to procento a složitý Babišův pokus o sestavení vlády.
Překvapil také dramatický propad pětiny voličských hlasů, jaký Slovensko zažilo v roce 1992, jehož důsledkem je nejpravicovější Poslanecká sněmovna od osamostatnění české státnosti a totální absence levicové opozice.
Překvapení vyvolaly i mizerné čtyři mandáty získané ještě na jaře favorizovanými Piráty. Pro národně konzervativní síly s vypjatou protibruselskou a xenofobní protiimigrační rétorikou byl zase překvapením výsledek pod deset procent u krajně pravicové SPD Tomia Okamury, do které vkládaly velké naděje.
Euforii vyvolalo vítězství pravicově liberálních koalicí v podobě jasné většiny ve Sněmovně u představitelů vládnoucích pravicových stran s výjimkou Borise Kollára, který řekl, že kdyby byl Čechem, volil by Babiše.
Ján Budaj, představitel nejsilnější vládní strany OLaNO, napsal: „Síly minulosti prohrávají.“ Juraj Krúpa, poslanec za tuto stranu, řekl, že zažíváme únavu z populismu a extremismu, a vyjádřil potěšení, že „bolševici a socialisté jsou mimo“.
Nadšené zmínky o porážce populismu jsou pikantní jednak proto, že vzešly z úst představitelů nejpopulističtějšího subjektu v historii samostatné SR, jednak proto, že předseda OLaNO po roce musel opustit post premiéra a je suverénně nejnedůvěryhodnějším slovenským politikem.
Euforické vyjádření zaznělo i v souvislosti s budoucností V4. Podle Budaje volby v Česku odvracejí hrozbu destrukce Evropské unie prostřednictvím V4.
Ještě dál zašel Martin M. Šimečka, komentátor Denníku N, podle kterého „výsledek českých voleb vytváří totiž těsnou vazbu Česka a Slovenska v opozici vůči Polsku a Maďarsku, jejichž vlády mají autoritářský charakter“. Zda se očekávání naplní, naznačí už nominace koalic na post ministra zahraničí.
Levice bude chybět
Rozčarování nad výsledkem voleb vyjádřily také Hlas-SD, jakož i Směr-SD, protože ČSSD zůstala mimo parlament. Zazněly i obavy, co v české společnosti způsobí fakt, že pravicová vláda bude postrádat levicovou opozici. Richard Takáč, místopředseda Směru, prohlásil, že koalice zvítězila pomocí lži jak v SR, tak v ČR.
Neumí si představit, jak bude seskupení pěti politických stran fungovat, protože pětikoalice je podle něj vždy „určitým rizikem stability“.
Někteří komentátoři přirovnali politický a ideologický půdorys formující se české vládní koalice ke koalici za vlády Ivety Radičové. To však vyvolává otázku, zda Babišovo ANO bude schopno dělat podobně razantní opoziční politiku jako Směr-SD v letech 2010–2012.
Společným rysem českých a slovenských voleb bylo podle politologa Radoslava Štefančíka to, že obě volby měly plebiscitní charakter. Diametrální odlišnost však vidí ve vítězích voleb: „Fiala je uhlazený pán, uznávaný vědec a pedagog, Matovič je usvědčený plagiátor. Na Slovensku před rokem zvítězilo hochštaplerství převlečené za slušnost, v Česku je slušnost autentická.“
Autor je bývalý slovenský politik a diplomat