Hlavní obsah

Více než pětina voličů se rozhoduje na poslední chvíli. Letos to bude markantnější, míní politolog

3:15
3:15

Poslechněte si tento článek

Více než pětina voličů se rozhoduje v posledním měsíci před volbami, řada z nich až přímo ve volební místnosti. Ačkoliv nejde o žádný nový jev, podle politologa Jana Kubáčka se tento trend v poslední době umocňuje a v letošních parlamentních volbách dojde k jeho prohloubení. Důvodem je větší výběr v kombinaci s nezájmem o politiku či nedostatek informací v dostatečném časovém předstihu. K rozhodování na poslední chvíli přispívají také sociální sítě a online „masírka“ voličů.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Z průzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi zveřejněného začátkem května vyplynulo, že více než pětina voličů (26 procent) se rozhoduje v posledním měsíci před konáním voleb. Z toho šest procent má jasno až zhruba týden před volbami a pět procent se rozhodne přímo ve volební místnosti.

Více než sedmdesát procent voličů má naopak jasno už dlouho, i několik měsíců před volbami.

Podle spoluautora průzkumu Pavla Ranochy či politologů Otto Eibla a Jana Kubáčka nejde o nic nového nebo specificky českého. Podobně byly síly rozložené například i při letošních předčasných volbách do Spolkového sněmu v Německu.

„Platí to posledních dvacet, pětadvacet let. Dříve byl vztah voličů se stranami možná trošku užší a pevnější, teď je k dispozici více alternativ a ne všichni sledují tolik politiku. Lidé třeba ještě půl roku před volbami nemají dost informací na to, aby se dokázali vůbec rozhodnout,“ uvedl politolog Eibl z Masarykovy univerzity v Brně.

Jan Kubáček se domnívá, že v letošních parlamentních volbách, které se budou konat 3. a 4. října, bude lidí, kteří se rozhodnou až v poslední chvíli, ještě více než dříve.

„Letos to je ještě specifičtější, protože velká část lidí řeší, jestli vůbec k volbám půjdou. Mluvíme tu o velké skupině zejména bývalých vládních voličů. Proto si myslím, že letos budou kampaně hodně orientovány na poslední vzkaz a na samotné finále v druhé polovině září. Zároveň se jednotlivé politické strany pokusí demotivovat, znejistět a otrávit voliče konkurenčních subjektů,“ předpokládá Kubáček.

Právě proto budou podle něj výraznou roli hrát sociální sítě, které umožňují stranám komunikovat svá témata ze svého pohledu a vyhnout se kritickým otázkám médií či nepříjemným konfrontacím. Prostřednictvím sítí mohou strany voliče mobilizovat až do poslední chvíle, než se uzavřou volební místnosti. Motivací jim mohou být minulé parlamentní volby, kdy propadl zhruba milion hlasů.

„Velmi důležité jsou výstupy v posledních televizních debatách, ale všechno to násobí svět online médií, protože to je v podstatě taková vaše soukromá televize, kde si můžete prezentovat, co chcete, a nepustit si tam konkurenci, kritické otázky či zamezit nějakým nepříjemným situacím. Naopak na sítích můžete hlavně předvést originalitu, přinést nějaký nový prvek, nadhodit téma či nastolit nějaký trend. A média samozřejmě svět onlinu sledují,“ míní Kubáček.

„Myslím si, že sociální sítě mohou hrát roli v okamžiku, když se rozhodujete mezi dvěma subjekty a jste na vážkách nebo když je situace vyhrocená. Ale neřekl bych, že jsou to hlavní,“ je k významu sociálních sítí poněkud skeptičtější Eibl.

„V okamžiku, kdy jste zavedená politická strana se známými osobnostmi, tak to spíš nebude hrát roli. Pokud si ale budujete nové publikum, jste nová, neokoukaná a neznámá strana, tak sociální sítě můžou dělat dobrou službu v tom smyslu, že zvětšují váš dosah a představují vás,“ míní Otto Eibl.

Výběr článků

Načítám