Ústavní soud odmítl stížnost na skryté koalice SPD a Stačilo!

Na Stačilo! i SPD se tak uplatní základní pětiprocentní klauzule pro vstup do Sněmovny.

Strana Volt Česko, která u krajských soudů zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD, poukazovala na to, že na nich figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.

Ústavní soud dospěl podle Baxy k závěru, že krajské úřady a většina krajských soudů v napadených rozhodnutích tato východiska a judikaturu plně respektovala. „V případě, že budou po volbách podávány nějaké stížnosti a bude argumentováno právě problémem koalic, tak bych si už nyní dovolil říct, že tento problém je naším rozhodnutím vyřešen,“ zdůraznil Baxa.

Podle Baxy platí, že je na kandidátním subjektu, zda se prohlásí za koalici, nebo ne. „Zákon nijak výslovně neomezuje politické strany v tom, aby na svých kandidátních listinách uváděly kandidáty, kteří nejsou členy žádné politické strany nebo jsou členy jiných politických stran,“ připomněl Baxa.

Ústavní soud upozornil, že zkoumáním, zda se jedná o koalici či „nepřiznanou“ koalici, by se do volebního procesu vnesla řada nejistot a sporů.

„Složité posouzení toho, který z kandidujících subjektů lze materiálně považovat za koalici, by navíc muselo probíhat v registračním řízení u krajských úřadů, jež k tomu není vůbec uzpůsobeno,“ konstatovali soudci ve svém rozhodnutí.

„Jejich postup lze považovat za ústavně konformní, za současného znění zákona prakticky jediný možný a s ohledem na existující prejudikaturu volebních soudů i předvídatelný. V registračním řízení podle Ústavního soudu nebyl dán prostor pro materiální posouzení toho, zda jsou volební strany Stačilo! a SPD koalicí, resp. zda jejich kandidátní listiny měly být podány jako koaliční,“ konstatoval Baxa.

Plénum uznalo argument Voltu, že „přiznané“ koalice jsou ve volebním procesu oproti některým jiným kandidátkám znevýhodněny zejména vyšší uzavírací klauzulí, kterou musí překonat pro vstup do Sněmovny.

„Koalice ve smyslu zákona o volbách do Parlamentu se však nacházejí v podstatně odlišném postavení od politických stran, které se dohodnou na kandidatuře svých členů na kandidátní listině jediné volební strany. Řada těchto odlišností jde přitom ‚nepřiznaným‘ koalicím k tíži, a to zejména v oblasti financování a v oblasti parlamentního práva,“ připomněli soudci s tím, že například strany kandidující v nepřiznaných koalicích nemohou založit vlastní poslanecké kluby.

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ dodali soudci.

Ústavní soud rozhodl jednomyslně, žádný ze soudců se proti verdiktu nepostavil.