Stačilo! i SPD můžou promluvit do obsazení bezpečnostních postů, klíčovým lidem budou končit mandáty

„Samozřejmě dost záleží, kdo s Andrejem Babišem zasedne ve vládě. Úplně nevíme, jaké zájmy má SPD nebo Stačilo!, může se to stát součástí vyjednávání o přímé nebo nepřímé podpoře Babišovy vlády,“ řekl politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Babiš přitom dopředu vyloučil, že by při sestavování vlády hledal podporu u stran současné koalice či Pirátů. Zbývají mu tak nejspíše SPD, na jehož kandidátkách jsou i představitelé PRO, Svobodných a Trikolory, a Stačilo! s dominantními komunisty.

Představitelé obou těchto uskupení přední osobnosti v oblasti bezpečnosti dlouhodobě kritizují. „Pokud bude Stačilo! v Poslanecké sněmovně, jednoznačně se zasadí o reformu zpravodajských služeb,“ uvedla například lídryně kandidátky hnutí ve Středočeském kraji Jana Bobošíková. Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ní pochybila v kauze bitcoinového daru, který přijalo ministerstvo spravedlnosti.

Předseda SPD Tomio Okamura pak už před minulými volbami označoval BIS za „politickou policii, která prokazatelně špehuje SPD jako jedinou vlasteneckou stranu v parlamentu“.

Ředitele BIS jmenuje a odvolává vláda. Současný ředitel Koudelka by měl ve funkci skončit v únoru 2027, podle politologa Malého by ovšem mohl přijít tlak na jeho dřívější odchod. „Bývalý prezident Miloš Zeman vystupuje jako určitý vyjednavač Stačilo! směrem k předsedovi ANO Andreji Babišovi. A víme, jak záporné jsou vztahy Zemana a Koudelky,“ připomněl.

Zeman opakovaně odmítal povýšit Koudelku na generála a zpravodajce označoval za „čučkaře“, když varovali před ruským a čínským vlivem.

V roce 2028 skončí ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Hendrych, do této funkce jmenuje předseda vlády na návrh kabinetu. Dalším klíčovým mužem pro bezpečnost státu je policejní prezident, tuto pozici v současnosti zastává Martin Vondrášek a i on je pod palbou opozice. Do funkce ho jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády.

Například předsedkyně Trikolory a zároveň jednička SPD ve Zlínském kraji Zuzana Majerová kritizovala policii kvůli trestnímu stíhání lídra SPD Tomia Okamury i celé jeho strany v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty s migrantem a nožem.

„Služební odpovědnost za toto zločinné zneužití policie k politickým účelům nese policejní prezident Martin Vondrášek a politickou odpovědnost ministr vnitra Vít Rakušan,“ uvedla a vyzvala oba k rezignaci.

Vedle nových šéfů bezpečnostních složek bude vláda už příští rok hledat předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, toho jmenuje prezident na návrh vlády. Rovněž příští rok bude pro změnu Sněmovna vybírat nového veřejného ochránce práv, ombudsmana, a to z návrhů od prezidenta a Senátu.

Šéfa Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pak bude na začátku roku 2029 jmenovat prezident, avšak vybírat bude ze dvou návrhů, jednoho od Sněmovny, druhého od Senátu.

Některé pozice se ANO chystá zlikvidovat úplně. První místopředseda hnutí Karel Havlíček opakovaně zmiňoval, že po případném nástupu k moci okamžitě zruší post a tým vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna. Na dotaz, zda by chtělo hnutí ANO zrušit i další instituce, Havlíček neodpověděl.

„Podpora vlády nemusí být vykoupena jen programovými požadavky, ale také personálními,“ připomněl Milan Školník, politolog z České zemědělské univerzity, běžnou praxi. Často jsou předmětem vyjednávání funkce, které souvisí s chodem Sněmovny, nebo místa v dozorčích radách. Nemusí však zůstat jen u nich.

I současný kabinet Petra Fialy (ODS) měnil osoby na klíčových postech. Například policejní prezident Jan Švejdar sice oficiálně rezignoval na začátku roku 2022 sám, stalo se to však po schůzce s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN), který ho kritizoval.

„Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí,“ uvedl tehdy Švejdar. Po něm Rakušan jmenoval současného šéfa policie Vondráška.

Ve funkci za Fialovy vlády skončil i šéf Finančního analytického úřadu Libor Kazda nebo šéf Lesů ČR Josef Vojáček.

Ještě razantnější byl nástup první vlády Andreje Babiše, která už v listopadu 2017 provedla rozsáhlou personální čistku. V té době přitom neměla důvěru Sněmovny, a protože ji ani nezískala, musela skončit. Babiš následně sestavil nový kabinet, který už u poslanců uspěl. Ve funkci tehdy skončili šéfové Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského výzkumného ústavu, Lesů ČR, Cermatu, České pošty nebo náčelník generálního štábu Armády ČR. Nejdiskutovanějším pak tehdy byl odchod šéfa GIBS Michala Murína. Ten prohlásil, že ho přímo Babiš vyzval k rezignaci kvůli ztrátě důvěry.