Andrej Babiš a možné scénáře řešení střetu zájmů

Jediné stoprocentní a nenapadnutelné řešení by bylo Agrofert prodat. To ale Andrej Babiš neudělá. „Musíme si počkat na to, s čím on a jeho právní tým přijdou a jak neprůstřelné to řešení bude,“ říká Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Prodej obrovského holdingu, který tvoří zhruba 240 firem, by Babiš nestihl v zákonem požadované lhůtě třicet dnů od svého jmenování. „To by byla obrovská transakce, která se připravuje měsíce nebo roky a je náročná,“ dodává Zámečníková.

Další možností by mohly být takzvané slepé svěřenské fondy. To je takový fond, do kterého jeho zřizovatel vůbec nevidí. Spravuje ho správce, na kterého zřizovatel nemá žádný vliv. A to ani na jeho osobu, ani na jeho rozhodování.

Současné znění zákona o střetu zájmů z roku 2017 totiž nezakazuje, aby člen vlády nebo premiér majetek vlastnil. Nesmí ho ale spravovat.

„U Agrofertu ale všichni vědí, jaké jsou podnikatelské zájmy koncernu. A to může ovlivňovat politická rozhodování. České právo navíc výslovně institut slepých svěřenských fondů nezná. Je tedy otázka, jestli je toto řešení vůbec použitelné,“ vysvětluje Marie Zámečníková.

Agrofert by se také mohl vzdát dotací a veřejných zakázek. Zákon totiž stanoví, že společnosti, které minimálně ze čtvrtiny vlastní člen vlády nebo jemu blízká osoba, nesmí pobírat dotace ani veřejné zakázky.

„Je možné, že by se Andrej Babiš musel vzdát nejen nenárokových, ale také nárokových dotací. Záleží totiž na výkladu zákona, který není napsaný dobře, jsou v něm nejasnosti. A je možné, že se budou k dotacím v budoucnu vyjadřovat soudy,“ říká vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Bohumil Havel.

Nárokové jsou v zemědělství ty dotace, které stát nebo Evropská unie vyplácejí automaticky při splnění základních stanovených podmínek. Je to především platba na hektar obhospodařované půdy. Nebo takzvaná zelená platba, kterou podmiňují šetrné praktiky k životnímu prostředí.

Nenárokové dotace se naopak vyplácejí na základě výběrového řízení. Příkladem je většina investičních dotací z Programu rozvoje venkova, například na stavbu haly nebo nákup techniky.

„Člen vlády se ale také nemá dostat do situace, ve které by jeho osobní zájmy mohly mít vliv na jeho rozhodování. Pokud si nechá Agrofert, tak se do střetu zájmů může v kabinetu dostávat neustále,“ upozorňuje Marie Zámečníková.

„Kdyby například vláda hlasovala o podpoře zelené nafty, mělo by to být bez něj,“ vysvětluje Bohumil Havel. Agrofert totiž vlastní řadu zemědělských podniků, které na daňovou úlevu ve formě zelené nafty mají nárok.