Článek
Pražská soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) od akademického roku 2026/27 zavede možnost uznávat znalosti, dovednosti a kompetence získané mimo formální vzdělávání. Studující tak budou moci prokázat zkušenosti ze zaměstnání, podnikání nebo odborných projektů a při jejich uznání vynechat odpovídající část výuky.
Debata o podobě vysokoškolského studia se odehrává v době, kdy Česko zaostává za evropským průměrem v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním a zároveň se potýká s vysokou mírou nedokončování studia. V roce 2024 mělo terciární vzdělání 33,5 procenta lidí ve věku 25 až 34 let, zatímco průměr Evropské unie činil 44,2 procenta.
Výrazná část studujících navíc vysokoškolské studium nedokončí. Z těch, kteří nastoupili v roce 2018 do bakalářských programů na veřejných vysokých školách, jich do roku 2023 studium dokončilo 58 procent. Dalších 36 procent ho nedokončilo a už nepokračovalo v jiném terciárním studiu.
Podle výzkumu brněnské Masarykovy univerzity (MUNI) patří mezi důvody předčasného ukončení studia například nenaplněná očekávání, špatná volba oboru nebo nedostatečné soustředění na studium.
To podle MUNI souvisí mimo jiné s pracovními úvazky, které studující mají kvůli výdělku i získávání praxe. Většina neúspěšných studujících navíc odpadne už v prvním ročníku. Univerzita zároveň upozorňuje, že řešením nemá být snižování náročnosti studia, ale vytváření podmínek, které studujícím umožní školu úspěšně zvládnout.
VŠEM chce uznávat zkušenosti získané mimo školu
Studující, který chce tuto možnost využít, má své zkušenosti doložit například výsledky práce, odbornými projekty či podnikatelskou činností. Odborná komise pak posoudí, zda odpovídají výstupům konkrétních předmětů. Pokud ano, studující nemusí danou výuku ani její standardní ukončení absolvovat a může se místo toho soustředit na oblasti, které pro něj představují další rozvoj.
VŠEM přitom zdůrazňuje, že nejde o zkrácení cesty k diplomu, ale o to, aby studium lépe odpovídalo dosavadním znalostem a zkušenostem jednotlivých studujících.
„Nejde o rychlejší cestu k diplomu. Jde o efektivnější cestu ke vzdělání. Chceme, aby studenti investovali svůj čas především do oblastí, které jim přinesou největší rozvoj a nejvyšší hodnotu pro jejich profesní budoucnost,“ uvádí prorektor VŠEM Bohumil Kartous.
Uznání zkušeností se liší
Veřejné vysoké školy přitom už dnes studium s profesní praxí různými způsoby propojují. Konkrétní podmínky se ale liší nejen mezi univerzitami, ale i mezi jednotlivými fakultami – a rozdíly jsou také v tom, zda škola umí zohlednit již získanou pracovní zkušenost.
Kupříkladu Univerzita Karlova (UK) Novinkám sdělila, že přístup k uznávání praxe v rámci studia se liší nejen mezi 17 fakultami, ale také mezi jednotlivými studijními programy. Na pražské Fakultě sociálních věd (FSV UK) jsou součástí některých programů povinné či povinně volitelné předměty zaměřené na odbornou praxi nebo stáž, za jejichž splnění mohou studující získat zápočet a kredity. Profesní zkušenosti mohou zároveň využívat při zpracování seminárních a závěrečných prací nebo výzkumných projektů.
Podle FSV UK by ale pracovní zkušenost neměla automaticky nahrazovat jednotlivé studijní povinnosti. „Považujeme za důležité zachovat rozdíl mezi akademickým vzděláváním a profesní zkušeností,“ uvedla pro Novinky Kristýna Springorum z Oddělení pro vnější vztahy FSV UK.
Smyslem vysokoškolského studia podle fakulty není jen osvojit si praktické dovednosti využitelné v zaměstnání, ale také získat širší teoretický a metodologický základ a schopnost kriticky přemýšlet.